Stará Boleslav - Bazilika Nanebevzetí Panny Marie

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi, nejstarší mariánské poutní místo v Čechách, byl postaven na místě starší gotické svatyně – kostela Panny Marie a sv. Jiří založené proboštem Zbutkem z Kolowrat, který je připomínán již kolem roku 1098.

O vybudování nového kostela z důvodu vzrůstajícího počtu poutníků se zasloužila místní kapitula sv. Kosmy a Damiána za významné finanční podpory císaře Matyáše I., jeho manželky Anny Tyrolské a katolické šlechty.

Kostel byl založen císařovnou Annou Tyrolskou, postaven byl pravděpodobně podle návrhu italského architekta Giovanniho Marii Filippiho pod vedením Jakuba de Vaccani v letech 1613–1625 ve stylu raně barokních římských kostelů. V roce 1627 nechal postavit Joachim starší Slavata dvořiště se zábradlím kolem chrámu i se studnicí.

Po vypuknutí českého stavovského povstání v roce 1618 byly práce na čas pozastaveny. Po roce 1620 se výstavba znovu rozběhla, takže roku 1623 došlo k dokončení stavebních prací. Hlavní průčelí s nástupní terasou vzniklo v roce 1627. V průběhu třicetileté války byl kostel šestkrát vyloupen. Stavba věží se proto značně pozdržela. Severní věž kostela byla postavena podle návrhu Abrahama Leuthnera v letech 1674-1675.

V roce 1690 byl kostel poprvé vysvěcen.

V roce 1727 byl kostel vydlážděn mramorovými deskami.

Podle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera byly v letech 1728-1732 postaveny ambity za východním závěrem kostela, proraženy boční vchody do kostela, pořízena nová dlažba terasy kolem kostela, balustrové zábradlí a schody.

V letech 1736–1737 došlo k úpravě západního průčelí kostela podle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Do západní zdi bylo proraženo vysoké okno a nad ním ještě jedno menší, příčně oválné. V letech 1748-1749 byla podle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera postavena jižní věž kostela.

Hlavní oltář byl zhotoven v letech 1717-1723 podle návrhu Františka Maxmiliána Kaňky. Sochařská výzdoba pochází z dílny Matyáše Bernarda Brauna.

V roce 1775 vymaloval ambity Josef Kramolín nástěnnými malbami, které znázorňují historii staroboleslavského paládia, jeho zázraky a náměty ze života Panny Marie.

V době barokní se Stará Boleslav stala naším nejvýznamnějším poutním místem spojeným navíc po staletí také s osobou sv. Václava. O kostel pečovali až do svého zrušení jezuité. Poté se správy ujala opět místní kapitula, která je v Boleslavi přítomna od 11. století.

Za první republiky, konkrétně od roku 1929, pečovali o poutní místo redemptoristé. Jejich požehnané působení přerušil násilně komunistický režim v roce 1950 a správu převzala značně okleštěná a moci zbavená kapitula. Prakticky to znamenalo pověření dvou kněží, jednoho s titulem kapitulního děkana a jednoho faráře.

Teprve po roce 1990 byla znovu ustavena kapitula, složená ovšem z nesídelních kanovníků. V letech 2003–2008 se správy kostela a farnosti nakrátko ujali otcové Pallotini. V současnosti je duchovní péče o kostel a farnost svěřena diecézním kněžím.

Pozn.: Kilián Ignác Dientzenhofer navrhl i budovu kapitulního proboštství stojící naproti kostela a nedaleký kostelík bl. Podivena.

Areál baziliky Nanebevzetí Panny Marie je situován ve východní části historického centra Staré Boleslavi. Jádro areálu tvoří kostel Nanebevzetí Panny Marie se dvěma hranolovými věžemi zakončenými cibulovými báněmi. Stavba spočívá na nízké zděné terase, pravoúhle zalamované, ohraničené kamennou balustrádou. Před západním průčelím má kostel terasu dlážděnou kamennými deskami, na kterou se vystupuje po osmistupňovém schodišti. K východní části kostela se připojují trojkřídlé arkády ambitu, uzavírající téměř čtvercové nádvoří.

Před hlavním vstupem do kostela, v západním cípu areálu, stojí bronzová socha žehnajícího Krista na odstupněném podstavci.

Interiéru jednolodního kostela s bočními kaplemi ve výklencích dominuje hlavní oltář zhotovený v letech 1717-1723 podle návrhu Františka Maxmiliána Kaňky. Sochařská výzdoba pochází z dílny Matyáše Bernarda Brauna. Hlavní západní průčelí kostela je zdobeno sochami českých zemských patronů sv. Václava, sv. Ludmily, sv. Vojtěcha a sv. Prokopa z roku 1737 a sochami sv. Jana Nepomuckého a blahoslaveného Podivena z doby kolem roku 1760.

Šest bočních výklenkových kaplí, pojmenovaných po jednotlivých donátorských šlechtických rodech, je bohatě sochařsky i malířsky vyzdobeno. Pozdější úpravy do architektury příliš nezasahovaly, jednalo se spíše o opravy a udržování. V letech 1819 a 1820 byl na kostel pořízen nový krov. Větší opravy pak proběhly v roce 1925.

Areál kostela patří mezi nejhodnotnější raně barokní stavby v Čechách a tvoří přechod mezi renesanční a barokní architekturou.

Výzdoba interiéru pochází ze 17. a 18. století.

Palladium
Nejcennějším pokladem uchovávaným po staletí v bazilice je reliéf Madony zvaný Palladium země české, kovový reliéf nesmírné historické hodnoty, spojovaný se Svatováclavskou tradicí. Jedná se o kovový reliéf z poloviny 12. století (tehdy byl opětovně nalezen, resp. vyorán v poli roku 1160) z korintské mědi (slitiny zlata, stříbra, platiny a mědi). Podle křesťanské tradice je jeho osud spojován již se sv. Ludmilou a sv. Václavem, knížetem Bořivojem i svatými Cyrilem a Metodějem. Kníže Václav jej údajně též nosil na pásce kolem krku a je malován i na Svatováclavských korouhvích.

Interiéru jednolodního kostela s bočními kaplemi ve výklencích dominuje hlavní oltář zhotovený v letech 1717-1723 podle návrhu Františka Maxmiliána Kaňky. Sochařská výzdoba pochází z dílny Matyáše Bernarda Brauna. Hlavní západní průčelí kostela je zdobeno sochami českých zemských patronů sv. Václava, sv. Ludmily, sv. Vojtěcha a sv. Prokopa z roku 1737 a sochami sv. Jana Nepomuckého a blahoslaveného Podivena z doby kolem roku 1760.

Šest bočních výklenkových kaplí, pojmenovaných po jednotlivých donátorských šlechtických rodech, je bohatě sochařsky i malířsky vyzdobeno.

V roce 1775 vymaloval ambity Josef Kramolín nástěnnými malbami, které znázorňují historii staroboleslavského paládia, jeho zázraky a náměty ze života Panny Marie.

V roce 1995 byl areál baziliky Nanebevzatí Panny Marie prohlášen národní kulturní památkou.

V současnosti je duchovní péče o kostel a farnost svěřena diecézním kněžím Kolegiátní kapituly sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi.