Hrdly - Benediktinský zámek

Ves Hrdly od nejstarších dob patřila břevnovskému klášteru. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 993 a nachází se ve výčtu vsí, kterými kníže Boleslav II. obdaroval právě zakládaný benediktinský klášter na Břevnově. Jde však o mladší falzum, a další zprávy pak jsou až ze čtrnáctého století. V majetku kláštera vesnice zůstala do počátku husitských válek.

Od roku 1425 patřily Hrdly Vilému z Konic. Břevnovský klášter roku 1523 panství Hrdly vykoupil ze zástavy, později zde postavil renesanční zámek.

Král Ferdinand I. v roce 1546 vesnici zapsal městu Litoměřice, ale hned následujícího roku o ni město přišlo za účast na stavovském povstání v roce 1547. Panovník potom Hrdly vrátil Břevnovskému klášteru, kterému zůstala do stavovského povstání v letech 1618–1620.

Panské sídlo je v Hrdlech poprvé zmiňováno v roce 1620, kdy „ves s dvorem a rezidencí“ koupil od stavů Václav Vilém z Roupova na Žitenicích.

Po potlačení stavovského povstání byl roku 1621 majetek Václava z Roupova zkonfiskován a Hrdly se vrátily zpět břevnovskému klášteru.

Během válek o rakouské dědictví byla vesnice i s dvorem v letech 1742 a 1744 vydrancována.

Poškozené renesanční sídlo bylo v letech 1746–1747 nahrazeno barokním zámkem postaveným podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Součástí byl hospodářský dvůr a park.

Součástí přestavby bylo i vybudování barokního sousoší sv. Benedikta na návsi před zámkem, dílo sochaře Karla Josefa Hiernleho z roku 1745. Návrh podstavce pochází od Kiliána Ignáce Dientzenhofera.

Zámek roku 1824 vyhořel a v důsledku požáru zanikla část umělecké výzdoby areálu. Později byl nepříliš zdařile přestavěn. Dnes slouží zámek bytovým účelům. Jeho současný stav je špatný.

Renesanční sídlo tvořila jednopatrová budova krytá šindelovou střechou s hodinovou věží. Uvnitř se nacházela kaple svatého Tomáše, sklepy s lednicí, předsíň, komora, kuchyně a šest pokojů. 

Po barokní přestavbě zámek získal obdélný půdorys se čtyřbokou věžicí na střeše a s krátkým příčným křídlem na západě. Přízemní místnosti jsou zaklenuté valenými a křížovými klenbami. V sousedství věžice se nachází zámecká kaple zvýrazněné párem pilastrů na obou průčelích. Ze dvora se do ní vstupuje obdélným portálem se supraportou a osvětluje ji velké kasulové okno. Interiér zaklenutý plackovou klenbou s postranními poli valené klenby má zkosené rohy. Klenba je zdobená freskovými malbami českých patronů.

Vlastníkem areálu je v současné době stále Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty v Praze – Břevnově. Areál není veřejnosti přístupný, vnitřní prostory byly přestavěny na byty.

V roce 2006 byla zdemolována barokní kovárna ve východní části vnitřního dvora.