Dientzenhofer Kilián Ignác

Architekt a stavitel ze stavitelské rodiny Dientzenhoferů, syn stavitele Kryštofa Dientzenhofera

Kilián Ignác Dientzenhofer byl architekt a stavitel německého původu působící na českém území, představitel vrcholného baroka, syn stavitele Kryštofa Dientzenhofera.

Navštěvoval jezuitské gymnázium na Malé Straně a po jeho ukončení snad krátce studoval na pražské univerzitě filozofii a matematiku. U svého otce se vyučil stavitelství a v roce 1708, tedy jako devatenáctiletý, odešel na zkušenou do ciziny. Do roku 1715 procestoval Německo, Francii a Itálii a všude se učil od mistrů stavitelů. Několik let působil ve Vídni v ateliéru významného rakouského architekta Johanna Lukase von Hildebranta. Byl však ovlivněn také Francescem Borrominim a rovněž stavitelem Janem Blažejem Santinim-Aichlem.

Od roku 1715 začal pracovat v rodinném podniku svého otce a po jeho smrti v roce 1722 jej převzal. Zprvu pokračoval v rozpracovaných zakázkách svého otce. Především to byla spolupráce s řádem benediktinů v Praze na Břevnově, u kterých vedl veškeré stavební projekty. Byl nejen architektem-projektantem, ale i stavitelem s technickým talentem.

2. února 1719 se v kostele sv. Jiljí v Praze na Starém městě oženil s Annou Cecilii Popelovou. Ta v roce 1729 zemřela a Kilián Ignác se pak 1. listopadu 1729 oženil u sv. Mikuláše na Malé Straně podruhé s Annou Terezií Hendrychovou. Z jeho 18 dětí se 14 dožilo dospělosti.

Jeho první samostatnou prací byl kostel sv. Jana Nepomuckého na Hradčanech, který realizoval v letech 1720–1728. V roce 1730 byl Dientzenhofer jmenován dvorním zednickým mistrem, od roku 1737 se stal vrchním fortifikačním stavitelem. Mezi jeho nejvýznamnější stavby patří kostel sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí, který postavil během let 1732–1736, a především dostavba chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně. Tuto monumentální stavbu s mohutnou kupolí a zvonicí stavěl v letech 1737–1751. Během dalších třiceti let navrhl, spolupracoval nebo realizoval okolo dvou set staveb.

Pracoval převážně na zakázkách šlechty a církevních institucí, zejména řádu benediktinů, jezuitů a křížovníků s červenou hvězdou. Zvláštní skupinu tvoří stavby na objednávku Dvorského stavebního úřadu, jako byla Invalidovna a císařský špitál v Praze nebo patronátní kostely s jednoduchou dispozicí. V pozdní fázi své tvorby spolupracoval se svým zetěm Anselmem Luragem.

Zemřel ve věku 62 let 18. prosince 1751. Pohřben byl do hrobky v kostele sv. Máří Magdalény v Praze na Malé Straně. Po zrušení kostela v roce 1783 byly ostatky Kiliána Ignáce vyzvednuty a přeneseny na Malostranský hřbitov, který byl roku 1884 uzavřen a přesné místo pohřbení i hrob ztraceno.