Praha - benediktinský klášter Břevnov, kostel sv. Markéty

Bazilika svaté Markéty Antiochijské v benediktinském klášteře sv. Vojtěcha a sv. Markéty v Praze na Břevnově je vrcholně barokní kostel.

Bazilika svaté Markéty Antiochijské v benediktinském klášteře sv. Vojtěcha a sv. Markéty v Praze na Břevnově je vrcholně barokní kostel.

Břevnovský benediktinský klášter je církevní instituce založená sv. Vojtěchem v roce 993 na dnešním severovýchodním okraji Prahy a nejstarším mužským klášterem v Čechách. Areál byl v průběhu let těžce poškozen a v 17. století sloužila narůstajícím potřebám pouze provizorní budova tzv. Sartoriova křídla. Zásadní přestavba nicméně začala být intenzivně připravována na počátku 18. století, kdy byl do čela břevnovsko-broumovského kláštera zvolen opat Otmar Daniel Zinke.

Barokní bazilika svaté Markéty Antiochijské vznikla ve stejné době jako budovy nového konventu a prelatury kláštera, a to konkrétně v letech 1710 až 1715. Autorem přestavby byl architekt Kryštof Dientzenhofer, který na stavbu přímo dohlížel. Vnitřní mobiliář a výzdobu kostela navrhl Kryštofův syn Kilián Ignác Dientzenhofer.

Stavba kostela se svou celkovou dispozicí i architektonickým výrazem řadí mezi nejkrásnější a nejdůležitější barokní realizace 18. století v Čechách.

Detailní informace

Historie

Břevnovský benediktinský klášter je církevní instituce založená sv. Vojtěchem v roce 993 na dnešním severovýchodním okraji Prahy a nejstarším mužským klášterem v Čechách. Areál byl v průběhu let těžce poškozen a v 17. století sloužila narůstajícím potřebám pouze provizorní budova tzv. Sartoriova křídla.

Zásadní přestavba nicméně začala být intenzivně připravována na počátku 18. století, kdy byl do čela břevnovsko-broumovského kláštera zvolen opat Otmar Daniel Zinke. Úkol vypracovat plány přestavby byl roku 1703 svěřen stávajícímu staviteli benediktinů Pavlu Ignáci Bayerovi, který postupně předložil čtyři varianty, než se roku 1708 konečně začalo se stavbou konventu. Bayer ovšem nárokům stavebníka nevyhovoval a opat Zinke se v roce 1709 rozhodl pro změnu stavitele, jímž se stal Kryštof Dientzenhofer. První dokončená stavba pod jeho vedením byl konvent, který byl dokončen v podstatě podle Bayerových plánů.

Architektonické pojetí kostela sv. Markéty budovaného na místě původní středověké stavby však prošlo zcela zásadní změnou. Stavba vznikající v letech 1709 až 1715, zcela opustila Bayerův původní, tradičněji pojatý koncept.

Stavba nového kostela začala v roce 1710 a to chrámovou lodí. 18. prosince 1712, na 4. neděli adventní, byla nová chrámová loď, tehdy již pod střechou, prozatímně požehnána; první mši svatou v ní sloužil břevnovský převor Kryštof Welack. Opat Otmar Zinke sloužil v hotové kostelní lodi první mši svatou 2. února 1713. Roku 1713 přerušila stavbu morová epidemie trvající od srpna do konce listopadu 1713. Stavební práce byly obnoveny až na jaře 1714, kdy pokračovala stavba presbytáře a věže kostela. 18. září 1715 byl nad východní částí presbytáře umístěn kříž svatého otce Benedikta, tím byla kostelní stavba dokončena zvnějšku.

Pokračovaly vnitřní úpravy vč. zhotovení mobiliáře a výzdoby dle celkové návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Od roku 1718/1719 maloval Petr Brandl oltářní obrazy. V srpnu 1720 byly postaveny hlavní oltář a kazatelna, v březnu 1721 dvě zpovědnice, 26. července 1721 dokončil malíř Jan Jakub Steinfels výmalbu klenby. 31. července 1721 bylo z interiéru kostela odstraněno lešení.

Architektura

Původní architektonické pojetí kostela sv. Markéty od Pavla Ignáce Bayera budovaného na místě původní středověké stavby prošlo zcela zásadní změnou. Stavba vznikající v letech 1709 až 1715 zcela opustila Bayerův tradičněji pojatý koncept.

Výrazově je řešení břevnovského exteriéru pozoruhodnou syntézou předchozích architektonických řešení Kryštofa Dientzenhofera – kontinuálně formovaná stěna, jejíž členění plynule přechází mezi jednotlivými fasádami; plastická alternace tvarosloví, v níž se střídají pilastry s volně stojícími sloupy; prvek postupného odebírání rovin hmoty uplatněný na západní straně dvěma vrstvami pilastrů, kostel působí střídmou tektonickou logikou a dekorativnost tvarosloví potlačuje na minimum.

Celek kostela je představován hlavní jednotkou lodi sestavenou z několika příčných oválů. Členění samotné klenby lodi bývá popisováno jako styk několika klenebních útvarů bez použití dělících pasů. Vzniká tak jasně formulovaná hierarchická struktura, která je pozoruhodně doplněna freskami Jana Jakuba Steinfelse. Jeho malby v plochách placek doplňují plastické členění iluzivní architekturou, která společně se svazkovými pilastry tvoří ucelené edikulové sestavy. Ustupující valené plochy sedel jsou naopak pojednány jako otevřené průhledy do nebeské sféry.

Kostel je stavba s různě pojatými průčelími, která jsou ale provázána, takže celek je mnoha-pohledový, aniž by přestal držet pohromadě. Vznikl výrazný solitér, který je ovšem urbanisticky mimořádně citlivý, neboť stavba byla založena na „posvěceném místě“ prvotního kostela a současně její řešení s akcentem na krajní pole bočního průčelí zapojilo chrám do stávající, zřejmě již ze středověku vycházející situace.

Břevnovský kostel sv. Markéty je jednolodní stavba s presbytářem, který je zároveň mnišským chórem, místem společných modliteb benediktinské komunity. Celková délka kostela je 57 m, výška lodě 21,5 m, šířka 20 m, délka 32,5 m; výška chóru 21 m, šířka 13 m a délka 24,5 m. Půdorysné schéma kostela je založeno na průniku za sebou osově seřazených oválných tvarů; tato dispozice se promítá do zvlnění bočních stěn a do řešení klenebního systému, jehož uspořádání je řešeno střídáním klenebních pasů, které fungují jako samostatné klenební útvary mezi dvojicemi pilířů, a mezi těmito pasy umístěných sedlových polí, jejichž tvar je dán průnikem zmíněných navzájem se překrývajících oválů. Úseky mezi pilíři a zaoblenými stěnami jsou zaklenuty menšími sedlovými klenbami. Presbytář je pojat odlišným způsobem. Má rovné stěny a je zaklenut valenou klenbou vynášenou pilastry.

Římsy štítů chrámu zdobí sochy sv. Vojtěcha a knížete Boleslava II. (západní štít), a sv. Otmara a sv. Benedikta (jižní štít s hodinami); všechny sochy jsou dílem Matěje Václava Jäckela.

Západní vchod, původně hlavní, s motivem kříže sv. otce Benedikta, je otevírán při svátečních příležitostech. Nad jihozápadním vchodem, kterým se dnes obvykle vchází do kostela, je zvenku umístěna pamětní deska, kterou sem dal zasadit opat Otmar Zinke roku 1715 jako připomínku hrubého dokončení stavby.

Vnitřní mobiliář a výzdobu kostela navrhl Kryštofův syn Kilián Ignác Dientzenhofer. Malby v plochách placek Jana Jakuba Steinfelse doplňují plastické členění iluzivní architekturou, která společně se svazkovými pilastry tvoří ucelené edikulové sestavy. Na hlavním oltáři je v nice vsazena dřevěná pozlacená socha patronky chrámu, sv. Markéty, od lužického sochaře Matěje Václava Jäckela. Oltářní menzu čelem k lidu navrhl sochař a restaurátor Karel Stádník. V chóru jsou dvě řady barokních mnišských lavic, tzv. stally, s řezanými figurami benediktinských patronů v nástavci. Na jižní straně je na pozdně barokním oltáři Panny Marie benediktinské obraz této řádové patronky benediktinů s Ježíškem v náručí. Do predelly téhož oltáře je vsazen zasklený rokokový relikviář s ramenní kostí sv. Markéty Antiochijské, jež byla uctívána jako patronka deště a dobré úrody, každoročně 14. července se zde konala pouť s procesím. Stříbrný gotický plenář svaté Markéty je uložen v trezoru.

Na postranních iluzivně malovaných oltářích v chrámové lodi je sedm velkých obrazů Petra Brandla z let 1715–1719. Na severní (levé) straně směrem od vchodu jsou to obrazy Smrt sv. Václava, Ukřižování a Setkání sv. Vojtěcha s knížetem Boleslavem II. u studánky. Na jižní straně Přenesení ostatků sv. Otmara, Smrt sv. Benedikta mezi řeholníky a na třetím oltáři dva obrazy nad sebou: Sv. Prokop a Smrt poustevníka Vintíře.

Fresky

Malby v plochách placek jsou dílem Jana Jakuba Steinfelse. Dokončeny byly 6. července 1721.

Vnitřní výzdoba

Vnitřní mobiliář a výzdobu kostela navrhl Kryštofův syn Kilián Ignác Dientzenhofer. Malby v plochách placek Jana Jakuba Steinfelse doplňují plastické členění iluzivní architekturou, která společně se svazkovými pilastry tvoří ucelené edikulové sestavy. Na hlavním oltáři je v nice vsazena dřevěná pozlacená socha patronky chrámu, sv. Markéty, od lužického sochaře Matěje Václava Jäckela. Oltářní menzu čelem k lidu navrhl sochař a restaurátor Karel Stádník. V chóru jsou dvě řady barokních mnišských lavic, tzv. stally, s řezanými figurami benediktinských patronů v nástavci. Na jižní straně je na pozdně barokním oltáři Panny Marie benediktinské obraz této řádové patronky benediktinů s Ježíškem v náručí. Do predelly téhož oltáře je vsazen zasklený rokokový relikviář s ramenní kostí sv. Markéty Antiochijské, jež byla uctívána jako patronka deště a dobré úrody, každoročně 14. července se zde konala pouť s procesím. Stříbrný gotický plenář svaté Markéty je uložen v trezoru.

Na postranních iluzivně malovaných oltářích v chrámové lodi je sedm velkých obrazů Petra Brandla z let 1715–1719. Na severní (levé) straně směrem od vchodu jsou to obrazy Smrt sv. Václava, Ukřižování a Setkání sv. Vojtěcha s knížetem Boleslavem II. u studánky. Na jižní straně Přenesení ostatků sv. Otmara, Smrt sv. Benedikta mezi řeholníky a na třetím oltáři dva obrazy nad sebou: Sv. Prokop a Smrt poustevníka Vintíře.

Současnost

Břevnovský klášter je jedním z míst, kde mniši usilují o pokračování tradice života vedeného Řeholí svatého Benedikta.

Klášter během komunistické éry značně zchátral. Obnovené benediktinské komunitě se za pomoci státu i zahraničních klášterů podařilo klášterní budovy opravit a důstojně oslavit 1000 let trvání kláštera v roce 1993 – břevnovské opatství bylo při příležitosti svého milénia papežem Janem Pavlem II. obdařeno čestným titulem »arciopatství«. Jan Pavel II. klášter osobně navštívil 25. a 26. dubna 1997, v roce milénia mučednické smrti sv. Vojtěcha.

V roce 1999, po smrti Anastáze Opaska, stanul v čele kláštera jako převor-administrátor Prokop Siostrzonek. Po roce 1990 došlo také k opětovnému propojení Břevnova a Broumova – broumovský klášter je nyní spravován (administrován) představeným kláštera břevnovského. Dosavadní převor-administrátor Petr Prokop Siostrzonek byl dne 21. 11. 2017 zvolen břevnovským arciopatem.

Pro návštěvníky je zpřístupněna barokní bazilika sv. Markéty, románská krypta z 11. století a barokní prelatura s Tereziánským sálem. Prohlídková trasa trvá přibližně 90 minut; výchozím místem je infocentrum v Klášterní sýpce.

Prohlídky: so 10.00, 14.00, 16.00 a ne 11.00, 14.00, 16.00 (duben–říjen) a so 10.00, 14.00 a ne 11.00, 14.00 (listopad–březen); klášterní zahrada otevřená denně 6.45–20.00. Ve všední dny se prohlídky kláštera konají jen pro předem objednané zájemce mezi 10.00 až 16.00.

Klášterní fortna / infocentrum:
tel.: 220 406 111, e-mail: klaster@brevnov.cz, www.brevnov.cz
po–pá 8.30–17.30
so, ne 9.00–16.00

Majitelé / uživatelé

Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty
Tel.: +420 220 406 111
E-mail: klaster[ZAVINÁČ]brevnov[TEČKA]cz
www.brevnov.cz
31. března 2022

Zdroje

Název / autor Datum citace Místo a rok vydání
Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty v Praze-Břevnově (Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty v Praze-Břevnově) 31.03.2022
Barokní architektura v Čechách (Petr Macek, Richard Biegel, Jakub Bachtík) Praha, Nakladatelství Karolinum, UK Praha / 2015
Památkový katalog - Kostel sv. Markéty (Národní památkový ústav) 31.03.2022

Mapa místa a okolí Otevřít na mapy.cz

GPS: 50.0846975N, 14.3563814E
Kostel sv. Markéty Antiochijské v Praze na Břevnově