Michelfeld - benediktinský klášter

Klášter Michelfeld je bývalé benediktinské opatství v okrese Michelfeld u města Auerbach v Horní Falci založený 6. května 1119 biskupem Otou I. V letech 1689-1700 proběhla přestavba kláštera za účasti Wolfganga Dientzenhofera. V letech 1692-1695 byl podle jeho plánů v klášteře postaven kostel sv. Jana Křtitele.

Klášter Michelfeld je bývalé benediktinské opatství v okrese Michelfeld u města Auerbach v Horní Falci. Klášter zasvěcený sv. Michalovi a sv. Janu Evangelistovi byl založen 6. května 1119 biskupem Otou I. Klášter byl v době rekatolizace za bavorského kurfiřta Ferdinanda Marie přestavěn  v období 1689-1700 za účasti Wolganga Dientzenhofera. V letech 1692-1695 byl v klášteře postaven podle plánů Wolfganga Dientzenhofera klášterní kostel sv. Jana Křtitele.

Detailní informace

Historie

Klášter Michelfeld je bývalé benediktinské opatství v okrese Michelfeld města Auerbach v Horní Falci v arcidiecézi Bamberg.

Klášter zasvěcený sv. Michalovi a sv. Janu Evangelistovi byl založen 6. května 1119 biskupem Otou I. Bamberským pro kolonizaci a mýtinu v bavorském Nordgau a štědře obdařen zbožím, půdou a lesy. S nadací souvisela i patronátní práva k okolním farnostem. První benediktinští mniši pocházeli z kláštera Michelsberg u Bamberku. 

Michelfeld byl slavnostně vysvěcen biskupem Otou v roce 1120. Klášter   se pravděpodobně skládal z trojlodní baziliky, ambitu a hospodářského dvora po vzoru opatství Cluny. Klášterní komunita díky dobrému hospodaření svých opatů – většinou z řad zemské šlechty – dosáhla značného rozkvětu.

Klášterní vesnice získala statut farnosti v roce 1121, kdy biskup Otto daroval klášteru kostel sv. Leonharda v Michelfeldu, dnešní hřbitovní kostel.

Velké škody způsobil rozsáhlý požár v roce 1378. V bavorsko-české válce (1400-1401) mezi králem Ruprechtem a českým králem Václavem se zde odehrála rozhodující bitva, v níž byl klášter stejně jako Auerbach těžce postižen. Za opata Theodericha museli mniši dokonce chodit s prosebnými dopisy a žádat o almužnu.

Další škody utrpěl klášter během husitských válek. Již v roce 1420 byl klášter údajně vypálen nebo alespoň značně poškozen. Během zimního tažení husitů se 9. února 1430 utábořili na Pegnitz a klášter značně zpustošili. K ekonomickému zotavení došlo až za opata Pfersfeldera (zvolen 1436), po jeho pověření vedením opatství Michelsber v Bambergu v roce 1450 již reformy kláštera stagnují.

V průběhu vlády kurfiřta Ottheinricha a jím iniciované reformace bylo opatství Michelfeld za opata Friedricha von Aufseß v roce 1556 zrušeno. Navzdory zákazu přijímat nové členy se v klášteře udržel mnišský život a stále v něm žili čtyři benediktini. Po smrti posledního opata († 3. března 1558) převzala Michelfeld palatinská správa.

V období obrazoborectví za kalvínského kurfiřta Fridricha III. Byla četná umělecká díla v klášterním kostele zničena v roce 1567. Knihovna, která podle dochovaných matrik z 2. poloviny 16. století čítala kolem 450 až 530 knih, skončila do roku 1609 u volební pedagogiky v Ambergu. V roce 1634 klášter utrpěl velké škody od švédských vojsk.Správní jednotka však zůstala zachována.

V průběhu rekatolizace Horní Falce za bavorského kurfiřta Ferdinanda Marie byly postupně obnoveny sekularizované kláštery.  V roce 1669 byl obnoven i klášter Michelfeld a vrácen benediktinskému řádu. Správcem byl jmenován opat z Oberaltaichu, který přišel do Michelfeldu se čtyřmi mnichy, aby klášter obnovil. Dne 29. července 1669 byla benediktinům vrácena všechna jejich dřívější práva a v roce 1695 získal klášter opět nezávislost a byl zvolen opat Albert Stöckl.

Obnovený klášter rychle rozvinul čilý klášterní život. Klášter byl v důsledku třicetileté války a kalvínského obrazoborectví značně poškozeny. Řád se proto rozhodl pro přestavbu. V roce 1685 byly zahájeny stavební práce na budovách kláštera. Od roku 1689 se na nich podílí Wolfgang Dietzenhofer. Vlastní stavební práce jsou zahájeny v roce 1690, do 20. dubna 1692 stojí budova převorství a podpřevorství, do 5. září 1695 je dokončena zadní část klášterní budovy. Stavba kostela podle projektu Wolfganga zahájená v roce 1692 je v hrubé stavbě dokončena zednickým mistrem Christophem Grantauerem v roce 1695, kostel je vysvěcen v roce 1697. V dalších letech je postavena přední část klášterní budovy a věž kostela. Klášter je dokončen v roce 1700. Jako hlavní stavitel je Wolfgang písemně uváděn od 29. března 1697. 

Klášter byl 13. března 1802 převeden pod kurfiřtskou správu a v roce 1803 byl v rámci sekularizace definitivně zrušen. Posledním opatem kláštera byl Maxmilián Prechtl. Klášterní areál a 300 hektarů klášterního lesa se staly majetkem státu. Klášterní kostel, bohatě barokně vyzdobený bratry Asamovými na počátku 18. století, se stal farním kostelem. V průběhu roku 1803 hospodářské budovy, mlýn, pivovar, cihelna, byly vydraženy různé hamry a budova staré školy. Klášterní knižní fond s asi 3500 až 4000 svazky zpočátku zůstal v Michelfeldu. V roce 1835 se dostal do zemské knihovny v Ambergu.

Architektura

Soubor tvoří klášterní areál bývalého benediktinského opatství Michelfeld se severní klášterní zahradou a bývalým rybníkem. Klášter je obklopen tekoucí vodou jako ostrov.

Samotný klášter byl postaven převážně v baroku a zahrnuje prvky z 15. století, přičemž na jihu vystupuje čtyřúhelník konventní budovy a křídlo opatství, stejně jako konventní kostel, který končí na severu, a budova bývalé sýpky. Nádvoří uzavírá bývalý pivovar, věž, dům strážce a místnosti pro služebnictvo. Na jihovýchodě se nacházel bývalý klášterní mlýn.

Kostel je zděný pilířový kostel na obdélníkovém půdorysu. Loď kostela je uzavřena dřevěnou klenbou jako česká čepice.

Fresky

Kostel byl vyzdoben za opata Wolfganga Rinswegera (1707-1721). Malířskými a štukatérskými pracemi pověřil bratry Kosmu Damiána a Egida Quirina Asamovy. Kosmas Damián Asam namaloval mimo jiné Klanění pastýřů na varhanní kruchtě (podpis "C. D. Asam, 1717"), Umučení Krista na centrální stropní fresce a Zmrtvýchvstání Páně. Freska nad hlavním oltářem znázorňuje svátek Letnic, symbolizovaný holubicí a sedmi dary Ducha svatého (dar rozumu, rady, moudrosti, vědy, zbožnosti, zbožnosti a síly). Hlavní oltář s klenutými "berniniovskými sloupy" navrhli bratři Asamové. Oltářní obraz zobrazuje Ježíše uprostřed učedníků při Poslední večeři; vlevo od obrazu je Marie Magdaléna. Podle tradice jsou v popředí bratři Asamové a jejich sestra Maria Salome a Giovanni Battista Carlone. Dílo je signováno "C. D. Asam INV (invenit)" a bylo dokončeno v roce 1721.

Vnitřní výzdoba

Šest bočních kaplí je zasvěceno svatému Benediktovi a jeho sestře Scholastice, Madoně růžence, Matce bolestné a svatému Otovi a svatému Nepomuckému. Autory maleb bočních oltářů jsou Otto a Johann Gebhardovi. Autorem postav čtrnácti pomocníků v nouzi rozesetých po oltářích je Egid Quirin Asam. Laický bratr Anton Denzler vytvořil kazatelnu, varhanní prospekt a chórové lavice nad sakristií v prvním patře.

Současnost

Z iniciativy místního michelfeldského faráře Johanna Sebastiana Neppenbachera získal v roce 1884 regent semináře v Dillingenu Johann Evangelist Wagner starý klášterní komplex v Horní Falci, aby zde zřídil ústav pro hluchoněmé. 

Dne 29. října 1884 byl otevřen dům s pečovatelskou službou, o který se staraly sestry Dillingerovy františkánky. Dnes je to moderní zařízení Nadace Regens-Wagner pro zdravotně postižené a osoby, které potřebují péči s podpůrnými skupinami a workshopy.

Majitelé / uživatelé

Regens-Wagner-Stiftungen
Tel.: +49 09071 502-505
E-mail: irektion-dillingen[ZAVINÁČ]regens-wagner[TEČKA]de
www.regens-wagner.de
3. července 2022

Zdroje

Název / autor Datum citace Místo a rok vydání
Haus der Bayerischen Geschichte (Kolektiv)

Mapa místa a okolí Otevřít na mapy.cz

GPS: 49.7040983N, 11.5870139E
Klášter Michelfeld v Horní Falci