Kostel sv. Markéty v Šonově Kostel sv. Markéty v Šonově

Broumovsko - Kostel sv. Markéty Šonov

Kostel sv. Markéty v Šonově z tzv. broumovské skupiny kostelů byl postavenen v letech 1727-1730.

Kostel sv. Markéty v Šonově je jedním z barokních skvostů z tzv. broumovské skupiny kostelů postavených podle plánů otce a syna Dientzenhoferů.

Svým umístěním v terénu, architektonickým pojetím a kvalitním provedením detailů se liší od ostatních dientzenhoferovských vesnických kostelů na Broumovsku.

Detailní informace

Historie

Farní kostel sv. Jana Evangelisty je v Šonově uváděn již v roce 1350. V roce 1492 byl postaven znovu, pravděpodobně již z kamene. V Hesseliově urbáři z roku 1676 je popsán jako dobře postavený kamenný kostel, obklopený zdí. V roce 1681 byl obnoven, rozšířen a znovu vysvěcen. Vedle kostela stála dřevěná zvonice. Starý kostel sv. Jana na hřbitově byl užíván i po dostavbě nového kostela, zejména v zimě, dokud nebyl v roce 1775 při selské rebelii spolu s farou zapálen. Na jeho místě byla po sto letech postavena kaple Panny Marie Růžencové.

Protože kostel sv. Jana Evangelisty již nevyhovoval potřebám nejlidnatější vesnice broumovského klášterního panství, bylo rozhodnuto o stavbě nového kostela. Pravděpodobně na návrh autora projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera bylo jako místo pro nový kostel zvoleno návrší nad středem obce. V létě roku 1727 byl položen základní kámen a již za tři roky, na svátek sv. Markéty, které byla novostavba zasvěcena, opat Otmar Zinke dokončený kostel vysvětil.

Architektura

Šonovský kostel sv. Markéty se liší od ostatních dientzenhoferovských vesnických kostelů na Broumovsku, mj. protáhlým půdorysem ze kterého na západě vystupují dvě nakoso postavené věže a mezi nimi tříosý vstupní prostor završený štítem. Tomu po stranách východního závěru odpovídají prostory sakristie, depozitáře a uprostřed apsida kněžiště.

Presbytář je uzavřen půlkruhově. K jeho nárožím jsou připojeny na koso postavené čtvercové sakristie, jímž odpovídají obdobně situované nízké věže, svírající hlavní průčelí. Konvexně vyduté průčelí s vybraným středem je završeno nízkým trojbokým štítem, boky lodi jsou prohnuty konkávně. Stěny kostela jsou členěny pilastry, vysokou podstřešní římsou a rámováním oken s půlkruhovými záklenky.

Loď je rozdělena do tří polí, po stranách členěna výklenky a zastropena plochým stropem na vysokých nábězích. Interiér lodi byl později narušen prodloužením postranních částí kruchty nesené vysokými dřevěnými sloupy.

Presbytář je zaklenutý plackou a konchou s výsečemi, jeho stěny členěny přeloženými jónskými pilastry, stejně jako přilehlé východní pole lodi. Loď kostela je kryta dřevěným zrcadlovým stropem. Stěny lodi jsou členěny pilastrovými rámy, které nesou vyloženou římsu. Kruchta je trojramenná, dřevěná.

Střecha je sedlová, zvalbená nad kněžištěm. Věže jsou čtyřboké, dvoupatrové, zakončené bání. Loď je dlouhá 25 metrů a široká 12 metrů. Kněžiště má rozměry 5 x 5 metrů. Kostel má 6 vchodů s ostěními, 3 do předsíně a 3 do lodi. Okna mají kamenné ostění.

Orientace stavby je štítovou zdí s průčelím k broumovskému klášteru, který je vidět z kruchty nebo z věží.

Fresky

Původním autorem dekorativní výmalby náběhů a stropu byl v roce 1770 Josef Hager, přemaloval ji v roce 1867 František Šrůtek.

Vnitřní výzdoba

Ve 40. a 50. letech 18. století pokračovaly práce na vnitřním mobiliáři kostela – varhanách, kazatelně a hlavním oltáři. Postranní oltáře byly pořízeny až v 19. století.

Hlavní oltář je barokní, z doby výstavby kostela, se sochami sv. Barbory a Kateřiny nad brankami a s novodobým obrazem. Boční oltáře jsou pseudobarokní. V předsíni je malý oltář P. Marie z 1. pol. 18. století, s novodobým obrazem. Rokoková kazatelna je označena monogramem F.A.B. (opat Gruntman) a datována 1757 (obnovena roku 1866). Z téže doby je i křtitelnice.

Současnost

Kostel je v současné době využíván pro konání bohoslužeb a kulturních akcí.

Majitelé / uživatelé

Římskokatolická farnost - děkanství Broumov
Tel.: +420 491 521 678
E-mail: church[TEČKA]broumov[ZAVINÁČ]gmail[TEČKA]com
www.broumovfarnost.cz
16. srpna 2017

Zdroje

Název / autor Datum citace Místo a rok vydání
Umělecké památky Čech 1-4 (KOLEKTIV AUTORŮ, Ústav teorie a dějin umění ČSAV) ACADEMIA Praha / 1977-1982
Broumovsko - Krajina architektury & architektura krajiny (ZÁLIŠ Jan) 2013