Bamberg - Klášter Michelsberg

Na dominantní výšině nad katedrálním městem Bamberg se od roku 1015 nachází opatství sv. Michala. Po zřízení bamberské diecéze císařem Jindřichem II. založil první bamberský biskup Eberhard v roce 1015 benediktinský klášter sv. Michala jako biskupský klášter. V souladu s tím byl příslušný opat výhradně podřízen biskupovi z Bamberku. Mniši pro Michelsberg zpočátku pocházeli z opatství Amorbach a Fulda.

První rozkvět zažil klášter za biskupa Otty z Bamberka ve 12. století, zejména kanonizací patrona kláštera biskupa Otty, který byl pohřben v klášterním kostele, v roce 1189 a papežskou ochranou opatství. Od roku 1251 získalo opatství Michelsberg stále větší nezávislost na bamberském biskupství. K udělení pontifikálu opatům došlo před rokem 1185.

Udělením pontifikálií opatům před rokem 1185, kanonizací patrona biskupa Otty pohřbeného v klášteře v roce 1189 a papežskou ochranou opatství od roku 1251 získal Michelsberg stále větší nezávislost na bamberském biskupském stolci. Až do 18. století se opatství a diecéze opakovaně přetahovaly o své výsady.

Nejdůležitější hospodářská základna kláštera spočívala v jeho velkém majetku na 441 místech diecéze.

V létě roku 1435 byl šlechticky hrdý klášter zpustošen a vypleněn bamberskými měšťany. Teprve o generaci později se život v klášteře vrátil k normálu. Michelsberg znovu utrpěl během selské války v roce 1525, války franckých markrabat a dlouhodobá okupace Švédy během třicetileté války.

Klášterní kostel byl v roce 1610 částečně zničen požárem. Při obnově střechy vznikla kolem let 1610 - 1614 post - gotická stropní klenba s proslulou Nebeskou zahradou. Je zde namalovaných s botanickou přesností jako monumentální kniha bylin 578 rostlin.

Středověký klášter, který je dodnes patrný na panelech vztahujících se k Ottově legendě namalovaných v roce 1628, byl v baroku zcela změněn.

V roce 1693 byl bamberským knížetem-biskupem zvolen Lothar Franz von Schönborn, následně v roce 1695 pak i mohučským arcibiskupem a tím i arcikancléřem a prvním knížetem v říši. Jedním z cílů knížete-biskupa Lothara Franze von Schönborn byla barokní přestavba samotného Bambergu, ale i barokní přestavba řady zámků, hradů, klášterů a kostelů pod vlivem bamberské kapituly. Dvorním architektem v Bambergu Lothar Franz von Schönborn jmenuje Leonharda Dientzenhofera.

Leonhardovi jsou mimo jiné zadány v Bambergu tři výrazné stavební úkoly - přeměna benediktinského kláštera na Michelsbergu na jednotně regulovanou barokní stavbu, výstavba biskupské Nové rezidence na Dómském náměstí a barokní přestavba karmelitánského kostela a kláštera sv. Theodora.

V roce 1696 Leonhard Dientzenhofer uzavřel smlouvu s opatem Christophem Erstem von Guttenbergem na přestavbu benediktinského kláštera a kostela na Michelsbergu. A začíná tak nové období rozkvětu opatství.

Po roce 1697 dostala bazilika, která je v jádru ještě románská, barokní západní fasádu od Leonharda Dientzenhofera. V roce 1698 zde působil jako mistr již i Johann Dientzenhofer. Další přestavbu ve stylu doby provedl v letech 1723-1724 biskupský dvorní architekt Johann Dientzenhofer, zejména výstavbou schodišťové terasy a vysokého chóru.

Klášterní budovy, čtyřkřídlý komplex tvořící téměř čtvercový křížový dvůr, a hospodářské budovy stavěl postupně v letech 1696-1702 Leonhard Dientzenhofer. V letech 1707-1713 podle plánů Johanna Dientzenhofera proběhla přestavba předklášteří, nádvoří a hospodářských budov, postaveno bylo tzv. Nové opatství, v roce 1710 Johann Dientzenhofer navrhl a postavil Merkurovu kašnu. V letech 1726-1727 byla na západě postaven pavilón.

Zbývající objekty opatství, tj. hospodářský dvůr kláštera s brankovou kaplí sv. Osvalda byly postaveny 1739-1744 podle plánů Justuse Heinricha Dientzenhofera s opravami Bathasara Neumanna v roce 1742.

Konventní zahrady, horní klášterní zahrady, terasy byly upraveny nebo založeny v letech 1711-1731.

Barokní přestavba dala bazilice a klášteru impozantní rozměry a pevnostní hmotu.

V době sekularizace v roce 1802 měl klášter ještě honosné majetky ve městě Bamberg a dalších 141 obcích v okolí. 30. listopadu 1802 majetek kláštera zabavila bavorská vojska, klášter byl zrušen 13. dubna 1803. Klášterní knihovna byla převedena do Bamberské kurfiřtské knihovny (dnešní Bamberská státní knihovna) založené v roce 1803. Zbývajících 24 mnichů muselo klášter opustit. 

Klášter se dostal do majetku města Bamberg, které v listopadu 1803 na žádost občanů přemístilo staré nemocnice sv. Alžběty a sv. Kateřiny z centra města na Michelsberg, čímž byly budovy kláštera zachráněny před demolicí. Bürgerspital stále existuje.

Koncem podzimu roku 2012 bylo zjištěno výrazné poškození konstrukce, takže je nutná rozsáhlá rekonstrukce a kostel od té doby není přístupný. Tato renovační opatření na kostele potrvají minimálně do roku 2025, ta na celém areálu by měla trvat do roku 2029.

Areál kláštera s bazilikou je postaven na vrcholu kopce Michelsberg. Stoupání na kopec Michelsberg lemují barokní domy a staré stromy. Na úpatí kopce se otevírá brána do bývalého benediktinského kláštera. Ten je tvořen budovami z pískovcových kvádrů zahrnujícími kostel, klášterní budovy, hospodářský dvůr a zahrady.

Klášterní kostel je řešen jako trojlodní bazilika na půdorysu kříže se sedlovou střechou a jednoplášťovými střechami nad bočními loděmi, na západě s dvouvěžovým průčelím s hrotitými helmicemi a fasádou v raně barokních formách nad schodištěm s propracovanou vrcholně barokní terasou. Na východní straně je transept, před ním na jihu bývalá septa pod valbovou mansardou.

Po barokní přestavbě o generaci později vytvořil Georg Adam Reuß pro baziliku hravou andělskou kazatelnu v rokokovém stylu. V klášteře byl zaměstnán kabinetní malíř Servatius Brickard. Své hlavní dílo, chórové lavice s bohatou intarzií, vytvořil kolem roku 1730. Boží hrob v boční kapli naopak poukazuje na raný klasicismus. Sekvence deseti hrobek bamberských knížat-biskupů byla do chrámu svatého Michala přenesena až v roce 1833 v rámci novoromantizace katedrály.

V bazilice pod vyvýšeným chórem na západní straně krypty stojí vysoká hrobka svatého Otty (1060-1139), dílo, které bylo věnováno opatem Johannem von Fuchsem kolem roku 1440.

Umělecký význam má i pamětní deska na zadní stěně, kterou zhotovil würtzburský umělec v roce 1288. Zobrazuje Ottu, kterému bylo v době smrti téměř 80 let, jako muže v nejlepších letech, jehož charisma je patrné.

V roce 1833 zde byly vztyčeny náhrobky bamberských biskupů z 16. až 18. století, které byly na příkaz krále Ludvíka I. (1786-1868) odstraněny z bamberské katedrály sv. Petra a sv. Jiří.

V bývalém klášteře Michelsberg dnes sídlí městský domov seniorů "Bürgerspital" vzniklý ze spojení dvou nemocnic sv. Kathariny a sv. Alžběty v roce 1738.