Praha - Dům U zlatého jelena

Původně renesanční objekt z doby před rokem 1558 přestavěný po roce 1723 stavebníkem Janem Kašparem Friedrichem pravděpodobně podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera

První dům byl na místě dnešního domu U zlatého jelena na postaven krátce před rokem 1558 stavebníkem Františkem Tondlem díky parcelaci pozemků augustiánského kláštera sv. Tomáše po roce 1541. Dům byl postupně rozšiřován a měnil vlastníky.

V roce 1723 připravil barokní přestavbu domu jeho tehdejší vlastník Jan Kašpar Friedrich, která byla provedena po roce 1723.

Autorství architektonického řešení a realizace stavebních prací je připisována Kiliánu Ignáci Dientzenhoferovi, není však přímo doloženo. Stejně tak je autorství sousoší jelena připisováno Ferdinandu Maxmiliánu Brokoffovi, ale opět není přímo doloženo. Připsání se zakládá na skutečnosti, že oba umělci pracovali ve stejné době rovněž pro sousední augustiniánský klášter sv. Tomáše.

Detailní informace

Historie

Pozemek dnešního domu nepochybně patřil do jurisdikce sousedního augustiánského kláštera u sv. Tomáše. K jeho parcelaci došlo pravděpodobně až po velkém požáru v roce 1541. Krátce před rokem 1558 byl na pozemku stavebníkem Františkem Tondlem postaven první dům. Ten byl v roce 1566 rozšířen a současně byl od kláštera přikoupen další pozemek. Do konce 16. století byl dům dále rozšiřován, takže cena domu v roce 1603 pohybovala ve vyšší kategorii nejvýstavnějších malostranských staveb.

V roce 1607 byla upravena zadní část domu, díky které byl zvětšen přístup do kláštera. Klášter oplátkou potvrdil získání volného pozemku mezi dnešními domy čp. 27 a26/III snad se zákazem výstavby, pravděpodobně šlo o pozemek s uličkou  ke klášter. Zákaz výstavby byl smluvně potvrzen v roce 1617 a zůstal prázdný až do roku 1636, kdy byl zákaz zrušen. Následně došlo v nevelkém časovém odstupu k zastavění pozemku, kdy zde ale již nebyl vybudován sklep.

V ubytovacích knihách k roku 1723 je v popisu domu zmíněn šenk v přízemí, v patře směrem do ulice dva pokoje a dvě komory, předsíň, kuchyňka a spižírna. To již dům vlastnil Jan Kašpar Friedrich. Vlastník po dohodě s vlastníkem sousedního domu z roku 1723 připravil barokní přestavbu celého domu.

Jan Kašpar Friedrich tehdy přestavěl celý objekt „nemalým nákladem na ozdobu obce". Autorství architektonického řešení a realizace stavebních prací je připisována Kiliánu Ignáci Dientzenhoferovi, není však přímo doloženo. Stejně tak je autorství sousoší jelena připisováno Ferdinandu Maxmiliánu Brokoffovi, ale opět není přímo doloženo. Připsání se zakládá na skutečnosti, že oba umělci pracovali ve stejné době rovněž pro sousední augustiniánský klášter sv. Tomáše.

Stavebník a vlastník domu Jan Kašpar Friedrich zemřel v roce 1753.

Další stavební úpravy proběhly někdy do roku 1790. Především tehdy byla zvětšena okna proti kostelu sv. Tomáše. Zároveň bylo do budoucnosti povoleno přistavět další patro. Toto zvýšení bylo připraveno znovu v roce 1836, ale nakonec se neuskutečnilo. Klasicistní zásahy se pak omezily jen na drobnosti. Novodobého původu jsou některé úpravy (hlavně z roku 1951) v restauraci „U Schnellů" v přízemí domu.

Architektura

Dvoupatrový řadový dům má obytné podkroví a pouze malý světlíkový dvorek. Jádro pochází z renesanční stavby, včetně sklepů a obvodového kamenného zdiva. Celou fasádu bohatě dekorují štukové a plastické doplňky. Přízemí pokrývá průběžná pásová rustika, střední risalit prolamuje dvojice shodných kamenných portálů, završených segmentově, s dvojím odsazením.

Okna rámují obdélná ostění podložená štukovou šambránou a parapetní římsy, v pravém samostatné části je široký portál (původně zřejmě krámek) s kamenným ostěním a nově vyzděným parapetem.

Okna 1. patra mají kamenná profilovaná ostění, v risalitu s tumbovitými parapety, zalamované suprafenestry zdobí plastické kartuše se lvími hlavami a zakončují zvlněné římsy. Okna 2. patra lemují rovněž kamenná ostění, pod parapetními římsami jsou čabrakové motivy, nad okny volutovité svitky a maskarony, na středu risalitu je velká štuková kartuš s figurálním motivem. Nástavce nad okny končí v korunní profilované římse, kterou oblamují. Do zvalbené mansardové střechy je vestavěn široký vikýř s bohatou plastickou dekorací a segmentovým štítkem, zakončeným třemi bustami neznámého určení.

Axiálu v symetrické partii zdobí na středu risalitu mezi okny v 1. patře sousoší sv. Huberta s jelenem v nice, pravděpodobně dílo F. M. Brokofa z roku 1726.

Sklepy, vymezené vlastně především renesančními zdmi ve střední části objektu, mají cihelné klenby patrně až z l8. století. Klenební systém přízemí pochází ve stejných místech ze stejné doby, v bočních traktech je ale starší.

Průchod vede mimo osu v jižní polovině, je vrcholně barokní, střídají se v něm placky s křížovými klenbami zakotvené do bočních lisen. Vstupy rámují segmentové supraporty. Bohatě tvarované schodiště, navazující vlevo vzadu na průchod, zaklenuly na podestách placky, pocházejí rovněž z 18. století.

Dispozici přízemí poněkud znejasnily nově vložené příčky, stejně jako v patrech a podkroví, kde jsou dnes pouze plochostropé pokoje.

Současnost

Dům je v současné době v soukromém vlastnictví. Slouží k bydlení a v přízemí pro provoz restaurace „U Schnellů“.

Majitelé / uživatelé

Soukromé vlastnictví
11. prosince 2023

Zdroje

Název / autor Datum citace Místo a rok vydání
Umělecké památky Prahy - Malá Strana (Pavel Vlček a kol.) Nakladatelství Academia / 1999
Dům U zlatého jelena (Památkový katalog)

Mapa místa a okolí Otevřít na mapy.cz

GPS: 50.0888186N, 14.4049247E
Dům u zlatého jelena