Kladno - Benediktinský zámek

Původně gotická tvrz, později renesanční zámek, přestavěný na barokní zámek jako sídlo správy břevnovského benediktinského panství na Kladně podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera v letech 1705-1740

Od čtrnáctého století stála na místě dnešního barokního zámku gotická tvrz, která sloužila jako hlavní sídlo rodu Kladenských z Kladna. V 16. století byla tvrz přestavěna na renesanční zámek. V roce 1701 panství získala Anna Marie Toskánská, která jej v roce 1705 prodala břevnovskému benediktinskému klášteru.

Opat Othmar Daniel Zinke přistoupil k barokní přestavbě zámku, při které zaniklo opevnění a přilehlý poplužní dvůr. Novou podobu zámku, které muselo ustoupit jižní křídlo s válcovou věží, navrhl architekt Kilián Ignác Dientzenhofer.

Vnější úpravy byly z větší části dokončeny roku 1740 za opata Benno Löbla.

Detailní informace

Historie

Od čtrnáctého století stála na místě dnešního barokního zámku gotická tvrz, která sloužila jako hlavní sídlo rodu Kladenských z Kladna. Po vymření kladenské větve rodu v roce 1543 tvrz zdědili Žďárští ze Žďáru, kteří ji v polovině šestnáctého století přestavěli na renesanční zámek.

Po vymření katolické větvě rodu Žďárských v roce 1670 se vlastníky stali roku 1686 Martinicové ze Smečna a posléze rod Lamberků. Zadlužení Lamberkové prodali roku 1701 kladenské panství Anně Marii Toskánské, rozené z Engru a Vestfálska. Ta si je ponechala čtyři roky a v roce 1705 je prodala břevnovskému benediktinskému klášteru. V majetku kláštera Kladno zůstalo až do zrušení poddanství.

Když roku 1705 břevnovsko-broumovský opat přebíral kladenské panství, hrozily některé části zámku zřícením. Opat Otmar Daniel Zinke proto přistoupil k jeho rekonstrukci a barokní přestavbě, při které zaniklo opevnění a přilehlý poplužní dvůr.

Novou podobu zámku, které muselo ustoupit jižní křídlo s válcovou věží, navrhl architekt Kilián Ignác Dientzenhofer.

Vnější úpravy byly z větší části dokončeny roku 1740 za opata Benno Löbla a pokračovaly pracemi v interiéru, během kterých byly chodby a kaple svatého Vavřince vyzdobeny freskami od Karla Kováře a plastikami Karla Josefa Hiernla. Celou rekonstrukci završila stavba hodinové vížky na střeše příčného křídla. 

Zámek sloužil především jako sídlo správy panství, ale benediktinští opati ho využívali také k občasným letním pobytům.

Při úpravách v devatenáctém a dvacátém století zanikly, s výjimkou kaple, fresky i ostatní prvky výzdoby interiérů. Dochovala se pouze dvojice barokních kamen ze čtyřicátých let osmnáctého století.

Po zrušení poddanství v zámku dále sídlila správa velkostatku až do roku 1933, kdy budovu koupilo město Kladno a umístilo do ní knihovnu, archiv a muzeum. 

Současnost

Zámek v současné době slouží především ke kulturním účelům.

Zámecká kaple a zahrada je využívána ke konání svatebních obřadů a v budově sídlí Galerie Kladenského zámku či pobočka Městské knihovny. Konají se zde koncerty vážné hudby, přednášky nebo výtvarné a tvůrčí dílny pro děti. Součástí zahrady je od roku 2001 medvědárium.

Roku 1974 byla ve sklepení zřízena maketa důlního pracoviště s ukázkami hornických technik používaných na Kladensku.

Majitelé / uživatelé

Statutární město Kladno
Tel.: +420 312604111
E-mail: posta[ZAVINÁČ]mestokladno[TEČKA]cz
www.mestokladno.cz
21. srpna 2023

Mapa místa a okolí Otevřít na mapy.cz

GPS: 50.1479431N, 14.1013122E
Zámek Kladno