Kladno - Kaple sv. Floriána

Kaple sv. Floriána na Floriánském náměstí a dnešní třídě T. G. Masaryka je postavena na základech původní kaple sv. Floriána a sv. Alžběty z roku 1630.

Původní kapli sv. Floriána a sv. Alžběty dal vystavět v roce 1630 Florián Jetřich ze Žďáru. Jako jediný hmotný doklad z původní stavby se dochoval základní kámen z roku 1630 s fundačním zápisem, dnes je zasazen pod hlavním oltářním obrazem sv. Floriána v kapli.

Projekt nové kaple sv. Floriána připravil na základě zadání břevnovského a broumovského opata Benno Löbla (1688-1751) architekt Kilián Ignác Dientzenhofer. Základní kámen kaple byl položen 25. července 1751 na sv. Jakuba.

Smrt stavebníka břevnovského opata Benna Löbla a architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera v prosinci 1751 zkomplikovala postup stavby. Jejich smrt, ale i postupný ústup z hospodářské prosperity kláštera, znamenaly téměř konec stavby. Farní kronika uváděla, že je kaple nedokončená, nemá žádné zařízení, a měla pouze zvonek sv. Floriána, který dal pořídit Benno Löbl v roce 1751.

Teprve za kladenského faráře Kašpara Valentina Weiningera, který působil na Kladně do roku 1835, a to díky sbírkám a prodeji zádušního pole, patřícího k floriánské kapli v místech "nad skalkou" (jeho polohu připomíná dnešní Zádušní ulice), se ve stavbě zvolna pokračovalo.

Kaple sv. Floriána byla vysvěcena až 5. května 1872 za faráře Josefa Mottla opatem břevnovského kláštera Janem Nepomukem Rotterem.

Půdorys kaple vychází z centrální křížové dispozice s konkávně probraným hlavním průčelím, které po stranách vymezují nakoso situované věže. Loď je zaklenuta kopulí na pendantivech a apsidy křížového půdorysu završují úseky ve tvaru částečné konchy. Vnější fasádu vertikálně člení dvojice pilastrů s čabrakovými hlavicemi, které nesou mohutné kladí s bohatě profilovanou okapní římsou. Architektonický výraz umocňují kasulová okna, která „odlehčují“ tektoniku průčelí.

Floriánská kaple významově graduje na prejzové střeše pozlaceným křížem sv. Benedikta – tradičním symbolem benediktinských klášterů a kostelů.

Břevnovský opat pravděpodobně zamýšlel freskovou výzdobu kaple, napovídají tomu i štuková zrcadla na klenbách interiéru. Vnitřek kaple již nebyl po zastavení stavby po roce 1751 vybaven barokním zařízením.

Malířská výzdoba pochází až z doby dokončení kaple. Omezila se na trojici pláten, hlavní rozměrný obraz sv. Floriána s typickým atributem, tj. vědrem vody od Viléma Kandlera z roku 1872 a v bočních apsidách na sv. Prokopa a sv. Benedikta od téhož autora.

Kaple sv. Floriána je v majetku Statutárního města Kladno a v duchovní správě Římskokatolické farnosti u kostela Nanebevzetí Panny Marie Kladno.