Praha - Dům Dientzenhoferův

Dům je nazýván také jako Aichbauerovský, nebo Krucburský dům.

Základy dnešní stavby jsou pozdně renesanční. Dům byl postaven na parcele vzniklé po rozdělení Lazarovské zahrady v roce 1600. .

První konkrétní zmínka o domě je datována do roku 1637. Další zmínka o domě, který byl zvaný Grünwaldovský je v Berní rule v roce 1653. Zde je zapsán mezi nuznými objekty jako majetek Anny Šmídové. Ta dům postoupila své dceři Marthě Millerové, která se v roce 1656 již jako vdova podruhé provdala za stavitele Johanna Georga Aichbauera.

Johann Georg Aichbauer (?-16.3.1683) dům radikálně přestavěl a rozšířil, když ze staré renesanční stavby prakticky nic nezbylo. Po smrti své první manželky Marthy se Johann Georg Aichbauer oženil s Annou Marií Langovou.

Po Aichbauerově smrti v roce 1683 se jeho druhá manželka Anna Marie v roce 1685 provdala za Kryštofa Dientzenhofera. Rodina Kryštofa Dientzenhofera vč. syna Kiliána Ignáce Dientzenhofera, který se zde narodil v roce 1689, bydlela v domě až do roku 1704. I poté však dům zůstal v majetku rodiny.

Kryštof Dientzenhofer dům v závěti (zemřel v roce 1722) odkázal manželce Anně Marii, která jej vlastnila až do své smrti v roce 1738. Podle odhadnuté ceny v závěti je možné dům označit za malý, až nuzný.

Po smrti Anny Marie Dientzenhoferové získal dům dvorní tesař a přítel Kiliána Ignáce Dientzenhofera Josef Löffler. Není jasné, zda již za něho došlo k nové přestavbě a rozšíření, jež se dotklo zvláště podkroví.

Dům v roce 1765 koupil od dědiců Josefa Löfflera stavitel Antonín Haffenecker, syn Thomase Haffeneckera. Pravděpodobně on provedl klasicistní úpravy domu. Zejména nově přistavěl přízemní budovu směrem do Nosticovy ulice.

Požární komise zjistila ještě v roce 1839 šindelovou střechu, ale další zprávy o úpravách až do roku 1887 chybí.

V 90. letech 20. století byl objekt přebudován na pension, ale jeho podstaty se zásahy vážněji nedotkly.

Dům se nachází na parcele ohraničené na západní straně Nosticovou ulicí, na severu bývalou jízdárnou Nostického paláce, na východě bývalým Zlomkovským mlýnem. Na jižní straně je areál parkoviště u Divadla Kampa (někdejší Malé Nosticovo divadlo).

Budova uzavřela někdejší uličku. V důsledku toho byla zřejmě vytvořena průchozí chodba, dnes nověji předělená, jež původně umožňovala průchod. Dům je silně odsazen od Nosticovy ulice, umístěn je za někdejší jízdárnou Nostického paláce a přístupný koridorem, dodatečně ještě zúženým přízemním přístavkem.

Do ulice se tak areál obrací přízemní architekturou klasicizujícího typu (asi z 3. čtvrtiny 19. století) s pásovou bosáží a bohatě utvářenou korunní římsou v podobě kladí., kde vlys zdobí festony s ovocem. Přízemí prolamují dva pravoúhlé otvory, vlevo zaslepený a prolomený oknem, vpravo funkční.

Vlastní jednopatrový dům se při vstupu uplatňuje jen trojicí os, patro odděluje kordonová římsa. Dvě okna vlevo mají stuhová ostění, vchod má poloeliptické členění. Okna 1. patra provázejí opět stuhové šambrány, čabraky mají různý tvar vykrajování v rytmu ABA. Nad meziokenními pilíři se ve střeše uplatňuje dvojice vikýřových oken opět se stuhovými šambránami, v jejichž překladu jsou výrazné klenáky. Vikýře ukončují segmentové římsy. Střecha je mansardová. Takřka shodně je pojata také opačná, východní fasáda, pouze vstupní dveře jsou na levé straně. Fasáda uplatňující se ve dvoře čp. 469/III je velmi jednoduchá, novodobě upravená. Nově byla proražena další dvě okna v patrech. Nová jsou nepochybně rovněž okna u jižní fasády, výrazně určené polovalbou střechy.

Vzhledem k nevysoké poloze nad vodou chybí sklepy, objekt je přístupný od západu. Vstupuje se do chodby, jejíž jižní stěnu odlehčuje řada poloelipticky ukončených výklenků, strop zdobí odsazený fabion, který se objevuje i v dalších místnostech. Jednoramenné zatočené schodiště má rovný podhled. Pod schodištěm je jedna místnost přístupná kamenným portálkem. Pozdně barokní klenbou je vybavena severovýchodní místnost, nepochybně někdejší kuchyně. Objevuje se opět v úrovni 1. patra jako jediný klenutý prostor, opět s pětibokými výsečemi. Také v některých komnatách patra se zachovaly odsazené fabiony. Podkroví byla vestavěno do mansardové střechy, dnes se v jeho místnostech uplatňují trámy.

V současné době je dům v majetku Hlavního města Prahy. Je zde provozován penzion.