Praha - Dům U zlaté lilie
Dům U zlaté lilie byl postaven na Malém náměstí čp. 458/12 u Staroměstského náměstí na místě gotického domu z 14. století, již v roce 1405 zvaný „u lilium“. Šlo o poměrně výstavný dvoupatrový kamenný objekt. Dům byl místem provozu apatyky, lékárny, která zde vydržela až do roku 1575.
V renesanci bylo nastavěno 3. a 4. patro, jak dokládá dochovaný krov a vysoká prodejní cena v roce 1628.
Před rokem 1698 provedl barokní přestavbu domu Kryštof Dientzenhofer pro chirurga Romana Georga Buresche von Greifenbach. Přestavba zahrnovala nové podchycení základů, zvýšeno bylo dvorní křídlo, vybudováno nové schodiště a upravena hlavní fasáda směrem do Malého náměstí, z níž se však dodnes zachovala jen ostění oken.
Původní raně barokní fasáda dostala nový vzhled při pozdně barokní úpravě. Další úpravy proběhly počátkem 19. století a koncem 50. let 20. století.
Historie
Nedlouho před rokem 1400 byl na Malém náměstí čp. 458/12 u Staroměstského náměstí postaven poměrně výstavný dvoupatrový kamenný objekt. K němu asi až později přibylo gotické zadní stavení, od počátku třípatrové, jak dokazuje zachovaný krov.
Na místě dnešního domu U zlaté lilie byla ve 14. století provozována Onoforova apatyka. V roce 1405 je již dům označován jako dům u lilium, kdy je zde Rudolfova apatyka, v roce 1418 apatyka lékárníka Mikuláše. Roku 1513 byl Mikuláš „od lilium“ královským apotekářem. Lékárna zde vydržela v provozu až do roku 1575.
Významné stavbě odpovídá také vysoká cena (při nevelké ceně městiště), za jakou byl objekt prodán v roce 1518. V renesanci bylo nastavěno 3. a 4. patro, jak dokazuje zachovaný krov, ale opět i vysoká prodejní cena z roku 1628.
Před rokem 1698 provedl barokní přestavbu domu Kryštof Dientzenhofer pro chirurga Romana Georga Buresche von Greifenbach.
Podle vyjádření Kryštofa Dientzenhofera mělo jít poměrně nákladnou přestavbu, zčásti dokonce od „základů“, které musely být nově podchyceny. Současně bylo zvýšeno i dvorní křídlo, vybudováno nové schodiště a upravena hlavní fasáda, z níž se však dodnes zachovala jen ostění oken. Fasáda dostala nový vzhled při pozdně barokní úpravě, kdy okna doplnily suprafenestry.
Další přestavba se uskutečnila již v raném klasicismu, podle vlastního návrhu z roku 1801 ji provedl Zachariáš Fiegert. Výrazně při tom upravil horní partie barokního průčelí.
V závěru 18. století zde působilo známé knihkupectví Calve-ovo J. G., c. k. dvorní a universitní knihkupectví a nakladatelství, jež založil J. G. Calve ((†1809), jeho nástupcem byl od roku 1894 Rudolf Tempský, od roku 1894 Josef Koch.
Koncem 50. let 20. století proběhla podle návrhu K. Hilberta rekonstrukce přízemí hlavní budovy, při níž byly obnoveny nově nalezené detaily středověkého původu.
Z pověstí
Za Vladislava II. byl tu lékárník Tomáš, jenž prý z návodu krále Matyáše chtěl otráviti krále. Poslal pro jed do Benátek jakéhosi chudého panoše Jiřího Hluchého z Hory Kutné, jen koupil tam za 250 zl. Jed tak silný, že pouhým vdechnutím by se otrávil. Ale od vlády benátské dána výstraha králi, a oba vinníci jsou jati. Při právu útrpném Tomáš dokonal, Hluchý na Karlštejně umořen byl ve strašlivém vězení nebo se sám otrávil.
Architektura
Čtyřpatrový řadový dům je situován na úzké parcele, která se do hloubky lehce rozšiřuje a na konci zabíhá za sousední čp. 459. Za hlavní budovou je v levé části položen malý dvorek, od něho vpravo je třípatrové jednotraktové dvorní křídlo a zadní třípatrové a dvoutraktové stavení. Úzkou a převýšenou dvouosou fasádou se dům obrací na Malé náměstí. Fasáda dostala nový vzhled při pozdně barokní úpravě, kdy okna doplnily suprafenestry.
Koncem 50. let 20. století proběhla podle návrhu K. Hilberta rekonstrukce přízemí hlavní budovy, při níž byly obnoveny nově nalezené detaily středověkého původu. Parter byl rekonstruován do gotické podoby, vlevo s lomeným, z větší části novodobým, kamenným portálkem. Vpravo s širokým segmentovým výkladcem někdejší lékárny, rovněž částečně nově doplněný.
Čtyřpatrové průčelí s atikovým nefunkčním polopatrem vzniklo postupně a je tak složeno z různorodých prvků. Dispozice hlavní budovy je v přízemí dvoutraktová. V plochostropých patrech se někde zachovaly druhotně užité barokní detaily (výplně dveří, kování), v části pak klasicistní.
Současnost
Přízemí domu U zlaté lilie slouží jako prostor galerie, dále jsou v domě kancelářské a bytové prostory.
Majitelé / uživatelé
Hlavní město Praha E-mail: posta[ZAVINÁČ]praha[TEČKA]eu |
6. ledna 2024 |
---|
Zdroje
Název / autor | Datum citace | Místo a rok vydání |
---|---|---|
Umělecké památky Prahy - Staré Město (VLČEK Pavel a kol.) | Nakladatelství Academia / 1999 | |
Stavitelé paláců a chrámů (VILÍMKOVÁ Milada) | Nakladatelství Vyšehrad / 1996 | |
Bibliografie Via Dientzenhofer (Via Dientzenhofer) | 2024 | 2024 |