Broumovsko - Kostel sv. Máří Magdalény Božanov

Farní kostel sv. Bartoloměje je v Božanově připomínán již v roce 1363. Po třicetileté válce se stal filiálním kostelem martínkovické fary u sv. Jiří. V té době to byla pozdně gotická zděná stavba se zvonicí, stojící uprostřed hřbitova obklopeného zdí. Pozdně gotická brána vchodu na hřbitov a ke kostelu je dochována dodnes.

Zvonice současného kostela má starší, předbarokní základy, v roce 1709 zpevněné a zvýšené o horní dvě podlaží.

Po zboření starého kostela byl v roce 1735 položen základní kámen ke stavbě nového kostela sv. Máří Magdaleny a sv. Bartoloměje. Za autora projektu barokní stavby je považován Kilián Ignác Dientzenhofer. Hrubá stavba byla dokončena pravděpodobně v roce 1738, ale k ukončení všech prací na kostele a v jeho interiéru došlo až v roce 1743, kdy byl kostel konečně opatem Benno Löblem vysvěcen.

Kostel je postaven na kruhovém půdorysu, s elipsovitou vstupní částí a jí odpovídajícím presbytářem, v jehož ose je hranolová věž. Kostel je obrácen k jihu. Hlavní, severní průčelí je vyvrcholeno štítem se sochou Máří Magdalény v nice. V konkávně vybraných nárožích vstupní části a presbytáře jsou niky. Stěny jsou členěny zdvojenými lizénami a lizénovými rámci. Okna jsou obdélná s půlkruhovými záklenky a rámováním. Na jižní straně věže je vsazen nevelký kámen, reliéf Ecce homo z 16. století.

Ústřední prostor s obíhajícím kaplovým ochozem, v diagonálách patrovým, je zaklenut kupolí s osmi výsečemi a s nevelkou, přemalovanou freskou uprostřed.

Stěny jsou členěny pilastry a římsami, boční stěny ochozových kaplí pak nikami.  Presbytář a vstupní část je zaklenut klášterní klenbou se čtyřmi výsečemi, sakristie v podvěží plackou se štukovým rámem. Nad hlavním vchodem je kamenná deska se znakem broumovského a břevnovského kláštera.

Ve středu klenby namaloval pravděpodobně Jan Karel Kovář fresku datovanou rokem 1743, hrubě přemalovanou v roce 1894 broumovským malířem Paukertem. Zobrazuje scénu se sv. Máří Magdalenou a Kristem.

Hlavní oltář je novobarokní, boční oltář Panny Marie pochází z 1. poloviny 18. století, je doplněn pozdějšími barokními sochami sv. Markéty a Kateřiny s novodobým obrazem. Protější oltář Ukřižování má podobu rozměrného rokokového rámce s původním průměrným obrazem. Kazatelna je rokoková.

V nikách jsou sochy sv. Barbory, Apolonie, Madony s dítětem, Jana Nepomuckého, Panny Marie z 18. století. V presbytáři je umístěn obraz sv. Petra a Pavla z poloviny 18. století.

Kostel je dnes využíván pro církevní obřady a kulturní akce.