Tursko - Dvůr křížovníků

Rozsáhlý komplex hospodářského dvora rytířského řádu Křižovníků s červenou hvězdou obnovený podle plánů architekta Carla Luraga, na výstavbě bran a objektu dvorního hospodářského křídla tzv. Poustky se v letech 1719-1721 pravděpodobně podíleli i Kryštof a Kilián Dientzenhoferovi

Původní rezidence, která byla vystavěna jako součást křižovnického statku, byla zničena během třicetileté války v roce 1632 saským vojskem. V roce 1661 byla zahájena výstavba rozsáhlého komplexu hospodářského dvora, jehož součástí byla panská hospoda s řeznickým krámem, poštou, světnicemi pro podruhy a stájemi pro přepřahání.

Autorem přestavby areálu byl architekt Carlo Lurago. Výstavba hostince čp. 9, původně residence, byla podle jeho projektu zahájena v roce 1664. Na výstavbě bran a objektu dvorního hospodářského křídla tzv. Poustky se v letech 1719-1721 pravděpodobně podíleli pravděpodobně i Kryštof a Kilián Dientzenhoferovi.

Detailní informace

Historie

Původní rezidence, která byla vystavěna jako součást křižovnického statku, byla zničena během třicetileté války v roce 1632 saským vojskem. V roce 1661 byla zahájena výstavba rozsáhlého komplexu hospodářského dvora, jehož součástí byla hospoda s ubytováním a s řeznickým krámem, jízdní pošta s přípřežemi, světnicemi pro podruhy, stájemi pro přepřahání, vojenská asistence.

Autorem přestavby areálu byl architekt Carlo Lurago. Výstavba panské hospody, původně residence čp. 9, byla podle jeho projektu zahájena v roce 1664. Současná podoba pochází z roku 1725. Na výstavbě bran a objektu dvorního hospodářského křídla tzv. Poustky se v letech 1719-1721 pravděpodobně podíleli pravděpodobně i Kryštof a Kilián Dientzenhoferovi.

Objekt byl označován jménem hospody „Na nové“, tj. na nové panské hospodě. V roce 1664 byla totiž nejmladší, a tedy nová ze tří hospod v Tursku.

Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou rezidenci držel od svého založení v 16. století až do roku 1870.

Nová hospoda byla znárodněna roku 1960. Objekt Poustky byl využíván pro potřeby poštovní stanice, která zde byla umístěna až do doby Josefa II., kdy byla zrušena.

Architektura

Areál bývalé křižovnické rezidence, situovaný severozápadně od kostela sv. Martina, má od západu a východu brány, dvůr byl průjezdní. Vjezdní arkádová brána je zdobena křižovnickým znakem a letopočtem 172(?). 

Budova čp. 9 sloužila pro přespávání a hospodský provoz. Dnešní budova s čp. 70 sloužila jako „stravovna“, kde jedli kočí a postilioni. Proti objektu čp. 9 byly stáje pro koně. Budova čp. 8 zvaná „Poustka“ byla určená pro podruhy. Dochovalo se zde vedle chodeb a dalších prostor pět světniček vedle sebe,

Současnost

Koncem 20. století již nevyužívaný objekt značně zchátral. V roce 2008 byl odkoupen novými vlastníky a byly zahájeny práce na obnově.

V současné době je objekt opět nabízen k prodeji.

Majitelé / uživatelé

Fyzické osoby ()
Tel.: -
E-mail: -
-
11. září 2024

Zdroje

Název / autor Datum citace Místo a rok vydání
Umělecké památky Čech (Wirth Zdeněk)
str. 601
Praha / 1957
Památkový katalog (NPÚ)
Institut pro záchranu památek, z.s. (-)
-
- / -

Mapa místa a okolí Otevřít na mapy.cz

GPS: 50.1911336N, 14.3227289E
Tursko- Dvůr křížovníků