Praha Hloubětín - Stará hospoda

Hloubětín je poprvé zmiňován v roce 1207, kdy náležel řádu německých rytířů. Od roku 1335 patřil Hloubětín křížovníkům s červenou hvězdou. S křížovníky je spojena i první zmínka o hloubětínské hospodě. Podle (velmi pravděpodobně padělané) listiny jim právo čepovat pivo a víno v Hloubětíně udělil již Václava I. roku 1235. Roku 1350 jim toto právo při své návštěvě Hloubětína potvrdil Karel IV.  

Hloubětín stál na velmi frekventované poděbradské stezce (odtud ulice Poděbradská), kde existovalo mnoho zájezdních hostinců, kde se dalo přespat, nasytit cestující či vyměnit koně.

Za třicetileté války, při obléhání Prahy Švédy, si v původní Staré hospodě zřídil štáb velitel švédského vojska generál hrabě von Würstenberg. Po neúspěšném obléhání na podzim 1648 nechal celý Hloubětín vypálit. Z původní hospody zbyly jen sklepy.

Místo, kdes se nacházela původní hloubětínská krčma, není známo. Snad stála na místě domu čp. 7 v ulici V Chaloupkách 52.

Velmistr řádu Křižovníků Pospíchal koupil louku „blíže poděbradské silnici“ a na ní nechal v roce 1711 postavit novou „Starou hospodu“.

Podle některých pramenů stavbu projektoval Kryštof Dientzenhofer, který pro řád křížovníků ve Starém Hloubětíně realizoval stavbu nového průčelí kostela sv. Jíří.

Hostinec býval spolu se sklepy a stájemi od samého počátku křižovnickým řádem, který byl hloubětínskou vrchností, pronajímán

V roce 1723 se zde zastavil na oběd císař Karel VI. při své korunovační cestě do Prahy. Doprovázela jej tehdy manželka i dcery, včetně budoucí císařovny Marie Terezie. Ta Hloubětín oficiálně navštívila ještě v letech 1723 a 1743. Její syn, císař Josef II. zde býval ubytován při častých vojenských cvičeních. V prvním patře se dochoval tzv. císařský pokoj s původním krbem z doby Josefa II.

Na sklonku minulého století byla vlastníkem rodina Vaňků. V roce 1939 ji koupila rodina Myšáků. V roce 1953 byli majitelé násilně vystěhováni a roce 1961 jim byla hospoda se statkem vyvlastněna.

Navrácena byla v restituci v roce 1990 a je zde provozována restaurace Na staré hospodě.

Areál bývalého zájezdního hostince s dominující hlavní budovou je součástí historické zástavby Hloubětína.

Komplex tvoří zájezdní hostinec, hospodářská budova půdorysu písmene U, hospodářská budova ve východní části, vozová kolna, ohradní zeď a pilířová brána na západě, kterou zdobí piniové šišky.

Do areálu se vstupuje ze západní strany pilířovou branou zdobenou piniovými šiškami. Navazuje na ní ohradní zeď, jejíž římsa je členěná segmentovými štíty s volutami. Hlavní budova zájezdního hostince při severní straně je jednopatrová s raně klasicistní fasádou, sedlovou střechou a vysokými barokizujícími štíty.

Do ulice Poděbradské se hostinec obrací podélnou fasádou s trojúhelným tympanonem a portálem na střední ose průčelí. Ve středu dvora se nachází raně klasicistní kolna na čtvercovém půdorysu. Střecha s trámovým stropem je nesena masivními pilíři. Ve východní části dvora je situovaná obdélná stavba bývalé hospodářské budovy. Vpravo od vjezdu je potom trojkřídlá hospodářská budova.

Přestože fasáda je až pozdně barokní z konce 18. století, obvodové zdivo a klenby v přízemí jsou z prvotní fáze. Pozornost upoutá sedlová střecha s barokními štíty a koulemi, průčelí a brána však odpovídají vkusu klasicismu.

Na obytné budově ve dvoře je umístěn erb křížovníků.

V současné době je zde provozována restaurace Na staré hospodě, areál je ve vlastnictví rodiny Myšáků.