Zápy - Kostel sv. Jakuba Většího

První zmínka o kostele sv. Jakuba v Zápech pochází z roku 1329. Od roku 1384 je tento zmiňován jako kostel farní.

Původní zápský kostel byl zděný, uvnitř vybílený a měl vysokou kamennou věž. Presbytář byl klenutý, loď měla strop tabulový, oltáře byly tři.

Kostel byl obklopen hřbitovem, na jehož jižní straně byla později, snad v 16. století, postavena kamenná zvonice, která se zachovala dodnes.

V roce 1750 byl kostel do základů přestavěn pravděpodobně podle původního projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera.  Stejného původu je i márnice v severovýchodním rohu hřbitova.

Areál kostela sv. Jakuba Většího je situován na vyvýšenině nad soutokem Ostrovského a Zelenečského potoka ve východní části obce Zápy.

Loď kostela je zděná, 30 metrů dlouhá a 19 metrů široká, s pravoúhlým presbytářem, čtvercovou sakristií a obdélnou předsíní. Kostel má v přední části lodě kryptu.

Kostel je obehnán barokní ohradní zdí s hřbitovní bránou a kamenným schodištěm severně od kostela. V jihozápadní části ohradní zdi v blízkosti zvonice je prolomena jednoduchá postranní branka. Ke kostelu patří kamenná zvonice, asi z 16. století, ve které jsou nyní dva zvony, původně zvonice nesla zvony tři. Velký zvon Panny Marie nese reliéf staroboleslavského Palladia a pochází pravděpodobně z konce 18. století. Menší, starší, snad z 14. století, zvon Evangelistů je tzv. umíráček.

V severovýchodním rohu hřbitova se nachází márnice. Pravděpodobně byla postavena zároveň s kostelem podle projektu stejného architekta, jako je v případě kostela. Pod márnicí je kostnice, kam se ukládaly ostatky ze zrušených hrobů a kosterní nálezy z okolních polí, mj. z hrobů z třicetileté války.

Nad hlavním vchodem, který se nyní nepoužívá, je socha sv. Jakuba nesoucí letopočet 1770. Hlavní oltář je vyzdoben obrazem Stětí sv. Jakuba od Filipa Leutnera z roku 1769. Levý boční oltář je zasvěcen Andělu Strážci. Pravý boční oltář je zasvěcen Janu Nepomuckému. Vedle vchodu býval umístěn vzácný, na dřevě malovaný epitaf Mikuláše Bryknara z Brukštejna pocházející z roku 1590. Nyní je zapůjčen a vystavován na brandýském zámku a v kostele jej nahradila zmenšená fotografie.

Vlevo od hlavního oltáře je barokní kazatelna, na které jsou reliéfy znázorňující výjevy ze života sv. Jakuba Staršího, úplně vpravo cestu ostatků světce z Palestiny do Santiaga de Compostela. Dřevěné kostelní lavice jsou intarzované. Kůr kostela nese funkční varhany.

Z původního chrámu se zachovaly landštejnské náhrobky s erbem s pětilistou růží v zádveří bočního vstupu do kostela.

Kostel dnes slouží pro potřeby farnosti Brandýs nad Labem.

Po roce 1989 byly na kostele provedeny nejnutnější opravy, byla opravena okna a střecha. Kostel by však potřeboval celkovou rekonstrukci.