Broumovsko - Kostel sv. Prokopa Bezděkov nad Metují

Kostel byl postaven v letech 1724–1727 pro obyvatele vesnic v jižní části polického benediktinského panství, a to na místě, kde nikdy dříve kostel nestál. Dokončená stavba byla vysvěcena opatem Otmarem Zinkem 14. srpna 1729. V roce 1787 byla u kostela zřízena tzv. lokálie – pobočka polické fary. Samostatná fara byla ustanovena v roce 1852. V roce 1847 byla postavena zděná empírová budova fary.

Za autora projektu kostela je považován Kilián Ignác Dientzenhofer. Vlastní provedení stavby bylo svěřeno místnímu zednickému mistru – polírovi, který si originální plány v detailech upravil. Zejména zakončení obou věží v průčelí a tvar štítu mezi nimi neodpovídá „rukopisu“ velkého architekta.

Kostel sv. Prokopa se tyčí na mírném návrší nad obcí na hřbitově. Barokní stavba byla postavena v letech 1724-1727 z rozhodnutí břevnovsko-broumovského opata Otmara Zinkeho patrně podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera.

Jde o centrální osmibokou architekturu s mělkými bočními kaplemi, obdélným, na šířku situovaným, půlkruhově uzavřeným presbytářem a s dvěma věžemi v průčelí. Trojosé hlavní průčelí je sevřeno nízkými bočními věžemi, stěny jsou členěny lizénami a obíhající podstřešní římsou, okna jsou obdélníková, s půlkruhovými záklenky. Vysoká okna v presbytáři jsou uzavřená nahoře i dole odsazeným půlkruhem.

Ústřední prostor je zaklenut zrcadlovou klenbou. V patře obíhá ochoz otevřený půlkruhovými oblouky a přecházejí v oratoře po obou stranách presbytáře. Stěny jsou členěny nikami v úhlopříčkách a svazky pilastrů nesoucích obíhající římsu. Presbytář je zaklenut plackou a konchou s lunetami. Podkruchtí je sklenuto valenou klenbou s lunetami, ochoz pak valeně, oratoře křížově.

Loď a presbytář je zdoben střídmou nástropní rokokovou freskou.

Umělecky nejhodnotnější součástí vnitřní výzdoby jsou obrazy na hlavním oltáři – Setkání sv. Prokopa s knížetem Oldřichem a v nástavci oltáře zobrazení poustevníka Vintíře. Oba obrazy namaloval v roce 1743 pro opata Benno Löbla přední malíř břevnovsko-broumovského opatství v období raného rokoka Jan Karel Kovář. Dva boční empírové oltáříky sv. Václava a Panny Marie jsou zdobeny novodobými obrazy.

Kazatelna se znakem broumovského opata Bedřicha Grundmanna je datována letopočtem 1752. Ve výklencích lodi jsou umístěny sochy sv. Řehoře, Jeronýma, Ambrože a Augustina. 

Kostel je otevřen pro veřejnost, v neděli a ve čtvrtek se konají pravidelné bohoslužby, konají se koncerty vážné hudby. Působí zde i místní chrámový sbor.