Smiřice - Kaple Zjevení Páně

Smiřickým pánům bylo vyčítáno, že okolo Smiřic je mnoho nevěřících, což dokazovala i nepřítomnost hřbitova. Základní kámen kaple byl položen roku 1699. Stavebník kaple, hrabě Jan Josef ze Šternberka (1671-1700) zvolil patrocinium Zjevení Páně či Klanění Tří králů.

Stavba však byla roku 1700 přerušena tragickou smrtí tehdejších majitelů panství, mladého šlechtického páru Jana Josefa a Marie Violanty ze Šternberku, kteří utonuli v řece Inn v Bavorsku. Na smiřickém panství tak osiřela jejich tehdy roční dcera Marie Terezie Violanta. Zásluhou jejího poručníka, dědečka Václava Vojtěcha ze Šternberka bylo ve stavbě kostela téměř po roce opět pokračováno. Roku 1711 se v kostele už křtilo.

Autorství projektu a stavba kaple bývají přisuzovány Kryštofu Dientzenhoferovi (1655-1722) nebo Janu Blažeji Santinimu (1677-1723)[1]. Nejde spolehlivě určit, neboť ve stavbě jsou prvky typické pro oba stavitele a stavební plány a písemnosti ke stavbě se nedochovaly, zřejmě byly zničeny při některém požáru, kterým Smiřice od té doby několikrát podlehly. Kostel není orientovaný, směřuje oltářem na sever, nikoli na východ, jak bývá zvykem u většiny sakrálních staveb.

Kaple je ceněna jako stavebně velmi hodnotná barokní stavba. Její složitý konkávně-konvexně zprohýbaný půdorys má tvar mírně protáhlého osmiúhelníku. Kaple je cenná nejen architektonicky, ale i díky ojedinělému, kompaktnímu, slohově jednotnému interiéru, který od dostavby kaple nedoznal větších změn.

Fresková výzdoba vyšla z ruky Jana Jakuba Steinfelse ze Steinfelsu. Vyobrazuje biblické příběhy, které jsou tematicky vázány k proroctví o Kristově příchodu. V klenbě jsou vyobrazeni Mojžíš a starozákonní proroci, v kápích a lunetách nad okny jsou Sibyly. V kupoli presbytáře je vyobrazeno Stvoření světa, v kupoli nad oratoří je to pak Bůh otec mezi Kristovými předky. Fresky na stěnách zobrazují Příchod tří králů a Heroda mezi zákoníky.

Z obrazů v kapli dominuje vrcholné dílo barokního umělce Petra Brandla „Klanění Tří králů“ (1727) umístěné na hlavním oltáři (od r. 2006 národní kulturní památka). Obraz doplňují nadživotní sochy rodičů Panny Marie sv. Jáchyma a sv. Anny od F. J. Pacáka (žáka M. B. Brauna), který je také autorem ostatních soch tvořících hlavní oltář.

Z Brandlovy ruky vyšel také menší obraz sv. Blažeje (asi 1713), který je umístěn na patronátním oltáři. Na postranních oltářích jsou mezi štukové sochy českých světců umístěny obraz Glorifikace Jana Nepomuckého (1724) od italského malíře C. Carloneho a obraz Madony podávající růženec sv. Dominikovi (1755) od královéhradeckého malíře O. Maywalda.

Na hlavním oltáři je umístěna desková malba Madony s Ježíškem od neznámého autora ze 16. století. Dřevěné lavice, kazatelna s reliéfem Mojžíše na řečništi a symbolem Božího oka, oltářík Jezulátka a spodní část hlavního oltáře pocházejí z dílny řezbáře K. Devotyho.

Kaple je přístupná po předchozí domluvě na Městském úřadu ve Smiřicích.