Dientzenhofer Wolfgang

Syn Georga Dientzenhofera, rolníka na statku Oberulpoint u Litzdorfu v Horním Bavorsku a Barbary rozené Thanner, druhý nejstarší z první generace bratrů stavitelů Dientzenhoferů, architekt a stavitel řady významných klášterních staveb v Ambergu, hlavním městě kurfiřství Horní Falce v Bavorsku, klášterů, kostelů , ale i profánních budov v celé Horní Falci, dvorní architekt kurfiřství v Ambergu, manžel Marie Isabelly, otec osmi dětí, z nichž žádné se stavitelství a architektuře nevěnovalo.

Wolfgang se narodil v roce 1648 jako třetí dítě z manželství Georga Dientzenhofera a Barbary Thanner na statku Oberulpoint u Litzdorfu v Horním Bavorsku. Pokřtěn byl v kostele v Au 16. března 1648. Stejně jako ostatní sourozenci chodil do školy ve Flintsbachu (viz Společné začátky stavitelů Dientzenhoferů).

Pravděpodobně v období po smrti svého otce Georga 20. února 1673 se Wolfgang vydává i s bratry a sestrou Annou na cestu z rodného statku za vyučením a prací. Sourozenci Dientzenhoferové postupně doputovali až do metropole Prahy, která s nástupem rekatolizace po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 prožívá barokní stavební horečku. A Prahu je možné označit za první zásadní zlom v životě bratrů stavitelů Dientzenhoferů.  

V roce 1677 je v Praze zaznamenán první z Dientzenhoferů, nejstarší z bratrů Georg., kdy je zapsán v matrice jako Georg Pinzenhover při křtu Dorothy Susanny, dcery bavorského zedníka Sebastiana Socka, v kostele sv. Tomáše na Malé Straně. Je uveden také jako svědek při křtu dcery zednického mistra Johanna Georga Mayera v pražském kostele Panny Marie pod řetězem v roce 1681.

Sestra bratří Dientzenhoferů Anna se 11. ledna 1678 v Praze v kostele sv. Tomáše na Malé Straně provdala za Wolfganga Leuthnera, o němž lze předpokládat, že byl příbuzným významného pražského stavitele a architekta Abrahama Leuthnera. Svatbě mělo být přítomno již všech šest bratrů stavitelů. Svědkem byla Katharina Dinzenhoferová (snad druhé jméno Barbory).

Abraham Leuthner v dalších letech zaměstnává Georga, Kryštofa a Leonharda, Johann se u něj učí. Otázka, zda do Prahy přišly Dientzenhoferové cíleně za Abrahamem Leuthnerem, zda s ním pracovali v Pasově, zodpovězena není.

V roce 1677 je zahájena stavba františkánského kláštera v Hostinném (Arnau) ve východních Čechách podle projektu stavitele Martina Reinera. Na stavbě je prokazatelně zmiňován Wolfgang od roku 1680, zda zde působí dříve, není přímo potvrzeno. Nicméně z 27. února 1679 se dochoval doklad o „řádném zplození“ (doklad o manželském původu, rodný list) Wolfganga Dientzenhofera, na základě kterého se Wolfgang usazuje ve městě Hostinné na Labi, kde pracuje jako polír na stavbě františkánského kláštera.

Pro nedostatek financí je stavba v roce 1679 zastavena a 22. dubna 1680 stavitel Martin Reiner umírá. Wolfgang jako dosavadní polír stavby podepisuje 11. března 1681 smlouvu s františkány v Praze u Panny Marie Sněžné, ve které se zavazuje dokončit dílo přesně podle původních Reinerových plánů. Stavba konventu je opět zahájena v roce 1683, dokončena je v roce 1684 a vysvěcena 8. srpna 1684. Výstavba posledního křídla je dokončena v roce 1687.

V roce 1683 je Wolfgang uváděn jako občan Malé Strany v Praze. V této době se také seznamuje a žení s Marií Isabelou, ale zda to je v Praze, není potvrzené.

V roce 1683 Georg, Wolfgangův bratr, přebírá stavbu jezuitské koleje v Ambergu v Horní Falci. Stavba jezuitské koleje je původně zahájená již v roce 1665 stavitelem Wolfgangem Hirschstetterem.

Amberg je historické centrum Horní Falce, historické obchodní centrum a centrum zpracování železné rudy. Vedle toho je také místem, kde v 17. století probíhala silná rekatolizace. To se pojí s příchodem katolických církevních řádů a silnou stavební činností spojenou s výstavbou klášterů a kostelů.

Georg v roce 1684 zpracovává a realizuje plány pro stavbu severního křídla a v roce 1686 plány na rozšíření západního křídla jezuitské koleje. Pravděpodobně na pozvání Georga se do Ambergu stěhuje za prací také Wolfgang, který na stavbě jezuitské koleje pracuje od roku 1688 jako zednický mistr. Po předčasné smrti Georga v roce 1689 Wolfgang stavbu v témže roce dokončuje.

Ve stejném roce 1689 se Wolfgangovi rodí první syn Josef Antonín Augustus, který je 28. srpna 1689 pokřtěn v kostele sv. Martina v Ambergu.

Od roku 1689 se Wolfgang podílí na stavbě nových klášterních budov benediktinského kláštera Michelfeld u Auerbachu u Bambergu v Horní Falci poničených za třicetileté války. Stavební práce jsou zahájeny v roce 1690, do 20. dubna 1692 stojí budova převorství a podpřevorství, do 5. září 1695 je dokončena zadní část klášterní budovy. Stavba kostela zahájená v roce 1692 je v hrubé stavbě dokončena v roce 1695. V dalších letech je postavena přední část klášterní budovy a věž kostela. Klášter je dokončen v roce 1700. Jako hlavní stavitel je Wolfgang písemně uváděn od 29. března 1697. Kostel je vysvěcen v roce 1697.  

5. dubna 1690 je převorem Gregorem Dietlem položen základní kámen přestavby kláštera Weissenohe u Bamberga podle projektu Wolfganga. V letech 1692-1707 je postaven kostel sv. Bonifáce v klášteře Weissenohe, kde je Wolfgang od 29. března 1697 uváděn i jako hlavní stavitel. Klášterní konvent a opatské křídlo kláštera stavěné až od roku 1725 a dokončené v roce 1727 jsou postaveny již podle plánu Johanna.

Wolfgang dokončuje v roce 1689 po předčasné smrti Georga poutní kostel v Trautmannshofenu, který Georg stavěl podle plánů Leonharda Dientzenhofera. Kostel je vysvěcen v roce 1691.

V roce 1686 je Leonhard zmiňován jako zednický mistr při přestavbě premonstrátského kláštera ve Speinshartu v Horní Falci zahájené v roce 1683 podle plánů Johanna Schmutzera. Některými zdroji je uváděn Georg jako autor plánů pro další stavební práce. Po Georgově předčasné smrti v roce 1689 se na stavbě objevuje Wolfgang, podle listinných dokladů uváděný jako "stavební mistr Wolfgang Dientzenhofer z Ambergu".

V roce 1692 Wolfgang předkládá plány klášterního kostela Neposkvrněného početí Panny Marie a opatské residence pro premonstrátský klášter Speinshart v Horní Falci. Zednické práce jsou zahájeny  22. června 1692. Hrubá stavba kostela je dokončena v roce 1698, bohoslužby jsou zahájeny 26. září 1699, vysvěcen je 14. září 1706. Čtyřkřídlý komplex kláštera byl zcela dokončen až v roce 1713.

V roce 1693 Wolfgang ztrácí malostranské měšťanství v Praze z důvodu trvalé nepřítomnosti.

Od roku 1693 Wolfgang žije trvale v klášterní čtvrti v centru Ambergu.

V letech 1693 – 1696 je podle plánů Wolfganga postaven salesiánský klášter v Ambergu. Základní kámen je položen 23. června 1693. Klášterní kostel sv. Augustina je postaven v letech 1697-1699. Po roce 1758 je kostel značně rozšířen a upraven.

Wolfgang v roce 1694 vytváří plány na stavbu klášterního kostela v Ensdorfu v Horní Falci. Stavba je vedena zednickými mistry Martinem Funkem a Christophem Grantauerem a po mnoha průtazích je dokončena až v roce 1717 již po Wolfgangově smrti. Kostel je vysvěcen 8. října 1717.

Wolfgang 22. června 1695 získává občanství v Ambergu. O několik týdnů později kupuje od vdovy Johanny Magdaleny Gabler obel von Hofgiebing po zemském soudci Georgovi Gablerovi honosný dům v Klostergasse (nyní Deutsche Schulgasse 11), který opravuje v letech 1699 – 1700 a usazuje se zde s rodinou.

Wolfgang je od roku 1695 dle některých zdrojů uváděn jako dvorní (zemský) stavitel v Ambergu s pověřením dohlížet na veškeré stavitelství v Hornofalckém vévodství.

Na přelomu let 1695-1696 je Wolfgang pověřen vypracováním plánů a vedením stavby paulánského kláštera a kostela v Ambergu. Stavba kláštera je zahájena 3. března 1696, výdaje na stavbu ustávají v roce 1702. Plány kostela Wolfgang předkládá v roce 1696, ale základy jsou položeny až v roce 1708 a stavba začíná v roce 1717, kostel je vysvěcen 29. srpna 1729.

V roce 1696 je Wolfgang uváděn jako majitel druhé nemovitosti v Ambergu, domu Remund-Donhauser v Lange Gasse č. 8/10.

V roce 1697 je zahájena stavba poutního kostela Maria Hilf na Mariahilfbergu nad Ambergem dle plánů Wolfganga Dientzenhofera pod vedením Georga Peimbla. Stavba je dokončena v roce 1703.

Podle plánů Wolfganga staví v roce 1697 Georg Peimbl budovu Rentamt (finanční úřad) v Ambergu.

V roce 1700 Wolfgang navrhuje a řídí barokní přestavbu karmelitánského kostela sv. Ducha ve Straubingu v Dolním Bavorsku.

V letech 1700-1702 Wolfgang staví kostel Nanebevzetí Panny Marie v obci Kulmain v Horní Falci.

Wolfgang Dientzenhofer umírá předčasně 8. května 1706 v Ambergu ve věku 58 let.

Stejně jako všichni členové jeho rodiny, kteří zemřeli v Ambergu, je Wolfgang pohřben na hřbitově u kostela sv. Kathariny.

S manželkou Marií Isabelou, se kterou se oženil pravděpodobně ještě v Praze, měl osm dětí, tři chlapce a pět dívek. Všechny děti byly pokřtěné v kostele sv. Martina v Ambergu.

Jeho manželka Marie Isabella 23. října 1706 prodává dům v Lange Gasse císařskému radovi Johannu Grosse von Wald. Dům v Klostergasse přešel do vlastnictví tehdejšího úřadujícího starosty Johanna Moritze Löwa. V roce 1707 bydlí vdova s dětmi po Wolfgangu v domě městského úředníka a v letech 1716-1718 dostává kvůli své chudobě naturální dávky z dvorské pokladny. Marie Isabella umírá 20. října 1740.

Děti Wolfganga Dientzenhofera

Bratři Dientzenhoferové v roce úmrtí Wolfganga (1706)

Wolfgang zemřel 8. května 1706 v Ambergu ve věku 58 let. Georg je v roce 1706 již 17 let po smrti (46 let), Kryštof (51 let) v roce 1706 čeká na další pokračování prací na kostele sv. Mikuláše na Malé Straně, Leonhard (46 let) pracuje jako dvorní architekt bamberského kurfiřta a je bamberským radním, Johann (43 let) zahajuje stavbu městského zámku ve Fuldě podle vlastního projektu.

Dílo