Teplá - premonstrátský klášter

Klášter a opatství Teplá přesněji kanonie premonstrátů v Teplé je klášter premonstrátů kanovníků v Teplé u Mariánských Lázní v okrese Cheb v Karlovarském kraji. Areál sestává z klášterního kostela Zvěstování Panny Marie, budov konventu, prelatury, někdejší klášterní nemocnice, lékárny, sýpky, hospodářských budov a dvora.

Klášter a opatství Teplá, přesněji kanonie premonstrátů v Teplé, je klášter premonstrátů kanovníků v Teplé u Mariánských Lázní v okrese Cheb v Karlovarském kraji. Areál sestává z klášterního kostela Zvěstování Panny Marie, budov konventu, prelatury, někdejší klášterní nemocnice, lékárny, sýpky, hospodářských budov a dvora.

Premonstrátský klášter Teplá založil u osady Teplá blahoslavený Hroznata z Ovence (dnešní Bubenče v Praze) podle tradice roku 1193. 

Dnešní podobu klášteru vtiskl Kryštof Dientzenhofer. Ten dopisem ze dne 6. května 1689 oslovil opata P. Reymonda II. Willferta, představeného kláštera v Teplé s prosbou, aby mu byla svěřena stavba rozšíření kláštera v Teplé s odkazem na jeho práci v klášteře Waldsassen. V druhém dopise ze dne 12. listopadu 1689 již Kryštof psal o jím zhotovených půdorysech a plánech nové fasády pro přestavbu i dostavbu jižního křídla klášterní budovy. Barokní přestavba byla započata v roce 1690. Konvent s prelaturou byl dokončen do roku 1699. Stavební práce řešící např. i kanalizační a drenážní systém, probíhaly nakonec až do roku 1724.

Jako polír zde pracoval Wolfgang Braunbock, rodák z Miesbachu v Horní Falci, který se posléze přímo v městečku Teplá usadil. Okolo roku 1699 Kryštofa vystřídal v klášterních službách jako stavitel.

Ausführliche Informationen

Historie

Klášter a opatství Teplá, přesněji kanonie premonstrátů v Teplé, je klášter premonstrátů kanovníků v Teplé u Mariánských Lázní v okrese Cheb v Karlovarském kraji. Areál sestává z klášterního kostela Zvěstování Panny Marie, budov konventu, prelatury, někdejší klášterní nemocnice, lékárny, sýpky, hospodářských budov a dvora. 

Premonstrátský klášter Teplá založil u osady Teplá blahoslavený Hroznata z Ovence (dnešní Bubenče v Praze), podle tradice roku 1193. Tento český šlechtic a dvořan na panovnickém dvoře se po smrti manželky a jediného syna rozhodl zasvětit svůj život Bohu a roku 1188 připojil se ke třetí křížové výpravě do Svaté země, ovšem po příjezdu k moři se zalekl cestování a požádal papeže Celestýna III., aby ho slibu účasti zprostil.

Papež mu v dubnu 1191 udělil dispens, ovšem s podmínkou, že na svých statcích založí klášter, což Hroznata posléze splnil. Protože premonstráti patřili mezi tzv. kolonizační řády a jejich předpisy vyžadovaly rozjímavý způsob života v určité vzdálenosti od osídlených míst, bylo pro založení kláštera vybráno místo na chebské zemské stezce, které bylo od osady Teplá asi 2 km vzdálené. Ve výběru mohl hrát roli i fakt, že poblíž se nacházelo poutní místo spojené se sv. Vojtěchem. Třebaže tradicí udávaný letopočet 1193 není potvrzen žádným spolehlivým pramenem, je jisté, že se tak muselo stát před rokem 1197, kdy byla sepsána tzv. Hroznatova závěť, pokládaná za zakládací listinu kláštera završující celý proces založení.

Po Hroznatově smrti se již veškerá správa kláštera a jeho majetku soustředila v rukou jeho opata. V následujících letech se klášter mj. podporoval další kolonizaci kraje a stal se tak jádrem osídlení oblasti. Výkonnou i soudní moc na klášterem formálně vykonával panovník, takže klášter se proměnil z fundace soukromé na zeměpanskou.

Během třicetileté války utrpěl klášter mnoho škod od obou stran konfliktu. Císař Ferdinand II. požadoval zvýšené daně, které klášter ekonomicky velmi zatěžovaly. Kromě toho se přes něj a jeho majetky několikrát přehnala vojska. Roku 1621 se kláštera a města Teplá zmocnil hrabě Mansfeld, jehož vojáci zde drancovali. Roku 1631 napadla klášterní statky saská jízda. Roku 1634 v okolí Teplé drancovali Švédové, což se opakovalo v letech 1639 a 1643. Roku 1647 byla Teplá pleněna nejprve císařskými jednotkami a hned na to opět Švédy, kteří odtud císařské razantně vytlačili. Kromě těchto násilných akcí klášter a jeho poddané ekonomicky vyčerpávaly i pouhé opakované přesuny vojsk přes jeho území, spojené se zásobovacími požadavky armád a s požadavky na zajištění ubytování vojska.

Po skončení třicetileté války nastalo období relativního klidu, kdy se klášter Teplá mohl zotavit z válečných škod a znovu prosperovat. Po roce 1680 byla dokonce vyvíjena i značná stavební činnost, která se projevila především barokními přestavbami.

Dnešní podobu klášteru vtiskl Kryštof Dientzenhofer. Ten dopisem ze dne 6. května 1689 oslovil opata P. Reymonda II. Willferta, představeného kláštera v Teplé s prosbou, aby mu byla svěřena stavba rozšíření kláštera v Teplé s odkazem na jeho práci v klášteře Waldsassen. V druhém dopise ze dne 12. listopadu 1689 již Kryštof psal o jím zhotovených půdorysech a plánech nové fasády pro přestavbu i dostavbu jižního křídla klášterní budovy. Barokní přestavba byla započata v roce 1690. Konvent s prelaturou byl dokončen do roku 1699. Stavební práce řešící např. i kanalizační a drenážní systém, probíhaly nakonec až do roku 1724.

Jako polír zde pracoval Wolfgang Braunbock, rodák z Miesbachu v Horní Falci, který se posléze přímo v městečku Teplá usadil. Okolo roku 1699 Kryštofa vystřídal v klášterních službách jako stavitel.

Přestavěny byly též kostely z majetku kláštera v obci Úterý (1695), Otročíně (1688-1689), Mnichově (1719-1725), Vidžíně (1708) a Číhané (1717).

Po nástupu komunistů k moci se klášter Teplá stejně jako jiné kláštery v republice ocitl pod silným tlakem úřadů. Řeholní majetek byl zabaven a znárodněn a mnozí řeholníci byli internováni, vězněni či jinak persekvováni. 

Objekt kláštera připadl v letech 1950 až 1978 československé armádě, během jejíhož pobytu byl silně zdevastován. Následně ho převzal do péče Státní památkový ústav, kvůli nedostatku financí pustnutí neobývaných budov pokračovalo ještě rychleji. V letech 1979 až 1990 budovy kláštera sloužily pobočce Státního okresního archivu. Po roce 1989 byl objekt restituován a některé jeho postupně části opraveny. Obnoven byl i duchovní život v klášteře. V dubnu roku 2008 byl prohlášen za národní kulturní památku

Architektura

Areál kláštera premonstrátů představuje veliké množství rozličných budov, hospodářských objektů a prvků – kostel Zvěstování Panny Marie, konvent, prelatura, knihovna, muzeum, špýchar, správní budovy, budovy lesního úřadu, lékárna, stodola, zahradní domek, skleník, kůlna, kočárovna, stáj, hospoda, vážní domek, dále pak sochařská výzdoba, ohrazení a park s rybníkem.

Jeho nejstarší památkou je zcela mimořádná románská trojlodní bazilika Zvěstování Panny Marie s dvouvěžím v západním průčelí. Slavnostně byla vysvěcena roku 1232.

Současná podoba kláštera je zdařilou barokní přestavbou.

Hospodářské objekty vznikaly postupně až do 19. století. Poslední velkou novobarokní dostavbou kláštera byla knihovna, muzeum a razantně byl rozšířen a upraven park.

Současnost

Klášter Teplá s tradicí přes 800 let obývá řeholní komunita, jejímž posláním je práce s lidmi. Proto premonstráti působí jako kněží v okolních farnostech. Jejich každodenní modlitby přímo zde v klášteře jsou otevřeny poutníkům, každou neděli se v klášterním kostele Zvěstování Páně koná mše svatá.

V klášteře působí Hroznatova akademie, která nabízí kulturní program koncertů, workshopů nebo programů pro děti.

Besitzer / Nutzer

Kanonie premonstrátů Teplá
Tel.: +420 353 392 691
E-mail: sekretariat[ZAVINÁČ]klastertepla[TEČKA]cz
klastertepla.cz
2. Juli 2022

Quellen

Titel / Autor Datum der Zitierung Ort und Jahr der Veröffentlichung
Premonstrátský klášter Teplá (Památkový katalog)