Praha - Větrný mlýn břevnovského kláštera

Věž větrného mlýna břevnovského kláštera postavená pravděpodobně v roce 1721 pod vedením Kryštofa Dientzenhofera v rámci barokní přestavby břevnovského kláštera

Věž bývalého větrného mlýna, dnes v ulici Na Větrníku, byla postavena v rámci barokní přestavby břevnovského kláštera (1701-1721) pod vedením Kryštofa Dietzenhofera pravděpodobně v roce 1721.

Původně se jednalo o hospodářský dvůr náležející od konce 17. století k břevnovskému klášteru s dřevěným mlýnem z roku 1277, který dal postavit tehdejší představený kláštera opat Godefrid. Základy objektu jsou z 10. století.

Detailní informace

Historie

Věž bývalého větrného mlýna, dnes v ulici Na Větrníku, byla postavena v rámci barokní přestavby celého břevnovského kláštera (1701-1721) pod vedením Kryštofa Dietzenhofera pravděpodobně v roce 1721 (podle některých zdrojů v roce 1722).

Původně se jednalo o hospodářský dvůr náležející od konce 17. století k břevnovskému klášteru s dřevěným mlýnem z roku 1277, který dal postavit tehdejší představený kláštera opat Godefrid. Základy objektu jsou z 10. století.

První obrazový doklad existence nového větrného mlýna holandského typu na současném místě pochází z roku 1721, kdy byla vytištěna rytina celkového pohledu na areál břevnovského kláštera podle starší kresby Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Mlýn tedy vznikl nejpozději při této stavební etapě kláštera. Větrný mlýn má ve štítu na omítce vyrytý letopočet 1722, související snad s dostavbou Břevnovského kláštera. 

Válcová věž mlýna poháněla mlýnské zařízení i pilu, zaměstnávala jednoho pracovníka. Obilí se mlelo pro klášter až do roku 1794, kdy jej v rámci josefinských reforem odkoupil Jakub Kohoutek, mlynář z Nesvačil u Bystřice. V roce 1840, kdy je jako majitel uváděn Franz Kohoutek, byl postaven druhý zděný mlýn, tzv. Malá věž, který byl funkční asi do roku 1900 a pak byl zbourán.

V roce 1848 byla mlynářkou na Větrníku sestra známého vlastence Petra Fastra.

V roce 1899 zakoupil objekt známý pražský restauratér a velitel národní gardy Jan Josef Černohorský již jako ruinu. V roce 1900 přistavěl k budově mlýna vedlejší obytnou budovu. Ve dvoře vybudoval letní restauraci, která úspěšně fungovala asi do roku 1927. V roce 1912 areál získala rodina Opatrných.

Mlýn pracoval do roku 1890.

Architektura

Břevnovský mlýn je válcovitá stavba o průměru a výšce 9 m, má dvě podlaží a je zakončena nízkou kuželovitou střechou krytou bobrovkami. Fasáda je opravena novorenesančně a je zdobena bosáží.  V patrech jsou prolomena okna s půlkruhovým záklenkem a hlavním klenákem. Římsa je zdobená zubořezem a meandrem. K věži se přimyká šnekové schodiště.

Jedná se o jednu z nejstarších dochovaných staveb větrného mlýna v ČR.

Současnost

Po roce 1990 rodina Opatrných obě stavby i s pozemky získala v restituci zpět, postupně je opravila a po roce 2000 zde byl kromě restaurace zařízen i penzion s ohrazeným parkem, částí lesa a tenisovým kurtem.

Majitelé / uživatelé

Fyzické osoby
Tel.: +420 220 612 404
E-mail: pension[ZAVINÁČ]vetrnik1722[TEČKA]cz
www.restauracevetrnik.cz/kontakt
5. listopadu 2023

Zdroje

Název / autor Datum citace Místo a rok vydání
Hospodářské zázemí břevnovského kláštera (Klášter Břevnov) -
Památkový katalog NPÚ (-)
Povětrník.cz (-)
Wikipedia (-)

Mapa místa a okolí Otevřít na mapy.cz

GPS: 50.0880181N, 14.3512125E
Větrný mlýn břevnovského kláštera