Řetězový most s pohledem na Újezd, Karel Maloch (1858-1933) editor – Zdeněk Wirth: Stará Praha, J. Otto, 1940 Řetězový most s pohledem na Újezd, Karel Maloch (1858-1933) editor – Zdeněk Wirth: Stará Praha, J. Otto, 1940
J. D. Huber 1769, Plán Prahy, perpsektivní pohled na oblast Malostranské cihelny J. D. Huber 1769, Plán Prahy, perpsektivní pohled na oblast Malostranské cihelny

Praha - bývalá Malostranská cihelna

Bývalá, dnes již zaniklá malostranská cihelna podél dnešní Vítězné ulice mezi Újezdem a Šeříkovou ulicí, od roku 1707 v pronájmu Kryštofa Dientzenhofera a po jeho smrti jeho syna Jindřicha

Malostranská cihelna stála původně podél dnešní Vítězné ul. mezi Újezdem a Šeříkovou ul.

První zmínky o cihelně sahají k roku 1406, kdy náležela matce biskupa Jana Naze. Znovu se cihelna (spolu s vápenicí) objevuje v záznamech z roku 1446. Později ji držela sama staroměstská obec a to až do konfiskace ve 40. letech 16. století, kdy propadla do císařského majetku.

Cihelna před rokem 1655 vyhořela a poté byl celý areál i s obytným domem, vápenicí, kovárnou, zahradou a domkem s šenkem při cestě k přívozu zakoupen malostranskou obcí.

Cihelna byla následně pronajímána. Od roku 1707 byl nájemcem Kryštof Dientzenhofer, po jeho smrti v roce 1722 jeho syn Jindřich Dientzenhofer.

V roce 1839 ji od tehdejšího majitele Leopolda Juraina koupila akciová společnost pro stavbu řetězového mostu, dnes most Legií. Ta nechala původní stavby zbořit, vytýčila stavební čáru dnešní Vítězné ulice v jedné přímce s mostem a pozemky po dohodě s magistrátem rozdělila na 10 stavebních parcel.

Detailní informace

Historie

Z Královské Prahy roku 1903 (prof. Ruth, 1903)

Chotkova ulice (pozn.: dnešní Vítězná) vede od řetězového mostu císaře Františka (pozn.: řetězový most odstraněn v roce 1898, dnes zde stojí most Legií) na Újezd. Vznikla téměř celá až v 19. století po vystavění Řetězového mostu. Rohový dům na Újezdě čp. 419-7 byl tehdy nazván U řetězového mostu. Vhodně sluje Chotkovou pro zásluhy Chotkovy o onen most.

Druhdy tu byla vápenice či cihelna, jejíž majitelkou roku 1406 byla matka doktora Jana Náza, biskupa Churského. Roku 1446 ji koupil Hanušík, sladovník z Polné, později obec staroměstská. Doposud roh Újezdu č. 420 sluje cihelnou a vedlejší č. 421 (na Újezdě 8 n.) Na vápenici.

Býval tu zájezdní hostinec s velikým dvorem, kdysi majetek stavitele Kryštofa Dienzenhoffera a jeho syna Jindřicha, jenž se nestal po otci stavitelem, jako známý bratr, nýbrž nákladníkem piva, koupiv si dům u Splavínů. Při řece bývaly mlýny probošství Mělnického, potom rytířů Maltézských.

Zdroje

Název / autor Datum citace Místo a rok vydání
Umělecké památky Prahy - Malá Strana (Pavel Vlček a kol.) Nakladatelství Academia / 1999
Vítězná ulice (Wikipedia)
Kronika královské Prahy a obcí sousedních (Ruth František) Nakladatel Pavel Körber / 1903-1904
Plán Prahy J. D. Hubera z roku 1769 (J. D. Hubler)
HÚ AV ČR, v.v.i.
HIU

Mapa místa a okolí Otevřít na mapy.cz

GPS: 50.0809097N, 14.4052614E
Zaniklá Malostranská cihelna v Praze