Brandýs nad Labem - Zámecký pivovar

Počátky pivovaru nejsou zcela jasné, nicméně svůj původ měl patrně již v 16. století, kdy se stal Brandýs významným hospodářským střediskem středního Polabí a panstvo získalo výsadu vařit na svých statcích pivo.

Pivovar při brandýském zámku, často nazývaný podzámecký, zámecký či císařský, byl vždy podnikem vrchnostenským, byť později i pronajímaným.

Nejstarší doloženou zmínkou je zpráva o hospodaření na brandýském panství z roku 1564, ve které jsou zmiňovány příjmy z prodeje piva.

Z roku 1575 se dochovala stížnost brandýských měšťanů se zmínkou o pivovaru. V roce 1574 prošla sladovna údajně nákladnou přestavbou.

Během třicetileté války, v roce 1639, byl pivovar pobořen švédskými vojsky, což je mimo jiné zachyceno na vedutě od Matthäuse Meriana z roku 1640. Ještě roku 1651 bylo uváděno, že pivovar „jsouc před některým rokem demulirovaný a ruinirovaný, pustý stojí a nemalého nákladu potřebuje“.

K obnově pivovaru se přistoupilo začátkem padesátých let 17. století. Hejtman brandýský požádal 30. října 1652 císařskou komoru, aby mu na obnovu pivovaru i jiných drobných staveb na panství bylo dodáno jisté množství dřeva. S opravami pivovaru se začalo roku 1654, pivo se počalo znovu vařit již v roce 1655.

V roce 1683 byl pod vedením architekta Giovanniho Domenica Canivalleho vybudován nový pivovarský sklep, ležící pod zámeckou zahradou.

V 30. letech 18. století proběhla barokní přestavba pivovaru podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera.

Znovu vybudovaný pivovar zachycuje rytina F. B. Wernera kolem roku 1740, na níž objekt stojí již v celé své barokní mohutnosti v těsné blízkosti břehu řeky Labe.

V roce 1860 došlo k poslední přestavbě, jež určuje dnešní podobu v historizujícím stylu. Jediným narušujícím prvkem je věžový hvozd na sušení sladu, postavený roku 1920.

Složitý stavební vývoj objektu se odráží i ve hmotě a nepravidelném půdorysu. Na západní straně je starší raně barokní budova původní varny krytá vysokou polovalbovou střechou s hranolovým komínem zdobeným kartušemi. Velká kartuše je i v západním štítu. Směrem na východ navazuje dlouhé křídlo sladovny. Jeho západní polovina, navazující na varnu, stála již v 1. třetině 18. století, východní část je pozdně barokní (viz nápisová deska nad vstupním portálem).

Rizalit věžového hvozdu s charakteristickým cihlovým komínem byl přistavěný roku 1920.

Východním směrem od budovy zámku stojí rozlehlá zčásti jednopodlažní a zčásti dvojpodlažní zděná a omítaná budova zámeckého pivovaru. Je členěna soklem, patrovou a profilovanou korunní římsou a obdélnými okny se šambránami.

Budova je tvořena dvěma částmi. Západní část budovy o téměř čtvercovém půdorysu má sedlovou střechu s polovalbou na severní straně, krytou šablonami. Východní členitá část budovy o zalomeném obdélném půdorysu má střechy převážně sedlové, kryté plechem.

V současné době je areál pivovaru ve velmi špatném stavu, je využíván jako sklad majitele - Národního technického muzea.