Fulda - Městský palác

Prvním předchůdcem fuldského městského zámku byl opatský hrad postavený na počátku 14. století.

Nárůst moci a zvýšená potřeba reprezentace opata byla pravděpodobně důvodem přestavby sídla na zámek na počátku 17. století. V letech 1607-1612 byl hrad přestavěn na čtyřkřídlý renesanční palác pro opata Johanna Friedricha von Schwalbach stavitelem M. Winterem. Do paláce byly začleněny některé budovy ze starého hradu. Opatský palác se základovými zdmi je dodnes součástí centrálního rizalitu dnešního hradu.

V roce 1671 byl opatem zvolen Bernhard Gustav z Baden-Durlachu. O rok později zahájil rozšíření rezidence. Začal stavět nové dvoupatrové křídlo na západní straně čtyřkřídlého komplexu. Toto křídlo však bylo dokončeno až v letech 1681-1683 za opata Placiduse von Droste, který stavbu dokončil podle vlastních plánů.

Další rozšíření začalo v roce 1706 za knížete-opata Adalberta I. von Schleifras, který pověřil Johanna Dientzenhofera vypracováním plánu nového paláce. Návrh paláce ve Fuldě byl prvním návrhem světské stavby Johanna Dientzenhofera.

Základní kámen výstavby barokního paláce byl položen 26. března 1708. Ke čtyřkřídlému komplexu bylo přistavěno další nové křídlo obrácené k městu. Vznikl tak čestný dvůr (cour d'honneur). V barokním stylu přestavěl i zbytek paláce.

Do roku 1713 byly dokončeny přestavby středního a severního křídla. Práce v interiéru pokračovaly až do konce roku 1714. Patřily sem především práce na hlavním schodišti a schodišti na čestném dvoře, které postavil Hans Georg Mainwolff, Dientzenhoferův bývalý předák. Opatova smrt v roce 1714 měla za následek čtyřleté přerušení stavby. V roce 1719 byly samotné stavební práce dokončeny, neboť v roce 1720 již probíhaly práce na výzdobě interiéru.

Barokní budova zůstala z velké části zachována. Když se knížectví ujal kurfiřt Vilém I. Hesenský, nechal v letech 1817 a 1818 přestavět křídla v Rezidenzgarten v pozdně klasicistním stylu. Těmito pracemi pověřil architekta z Oberhofu Johanna Conrada Bromeise. Palác se stal rezidencí kurfiřtského knížete.

Během 2. světové války v roce 1944 byla budova paláce poškozena. Válečné škody byly odstraňovány až do roku 1954.

V letech 1962-1976 a 1986 proběhly renovace objektu paláce.

Komplex se skládá z třípodlažního hlavního neboli příčného křídla a jeho dvou bočních křídel. K nim přiléhaly poněkud užší dvoupatrové budovy stájí, které uzavíraly vnitřní nádvoří směrem ven. V severním bočním křídle zůstala zachována věž z renesančního zámku. Hlavní křídlo se táhlo přes celou šířku areálu a svou strmou a vysokou valbovou střechou a méně výrazným středovým rizalitem hradu architektonicky dominovalo.

Na západě tvořila dvě dvoupatrová boční křídla připojená k hlavnímu křídlu čestné nádvoří, které bylo uzavřeno pilíři a mřížemi. Uprostřed byly pilíře a mříže zaklenuty dovnitř směrem ke vstupní bráně. Fasády byly zachovány jednoduché, okna měla úzké profilované rámy. V horních rozích byla zdvojená a v nadpraží zakončená lichoběžníkovými klínovými kameny.

Knížecí sál byl v letech 1712-1713 vyzdoben bohatou stropní štukovou výzdobou a nástropními malbami. Knížecí byt byl zařízen kolem roku 1730 a v 50. letech 17. století přestavěn v rokokovém stylu.

Většina paláce dnes slouží jako sídlo městské správy.

Některé části byly rekonstruovány v původní, historické podobě jako např. barokní hodovní sál a přilehlé místnosti. Zachováno je i obytné křídlo fuldských knížecích opatů a knížecích biskupů z 18. století.

Návštěvníkům je v současné době přístupné barokní velké schodiště, přilehlé reprezentační sály (hodovní síň s přidruženými předsíněmi) a knížecí byt z 18. století. Knížecí sál obsahuje části renesančního hodovního sálu a v letech 1712-1713 byl vyzdoben bohatou stropní štukovou výzdobou a nástropními malbami. Kromě toho je možné navštívit rokokový zrcadlový kabinet.