Dientzenhofer Kilián Ignác

Architekt a stavitel, syn Kryštofa Dientzenhofera, architekt císařského Dvorského stavebního úřadu v Čechách

Kilián Ignác Dientzenhofer se narodil v roce 1689 jako třetí dítě z manželství Kryštofa Dientzenhofera a Anny Marie roz. Lange, jeden z nejvýznamnějších českých architektů období vrcholného baroka, autor velkého množství sakrálních a profánních staveb v Čechách, dvorní architekt řádu břevnovsko-broumovských benediktinů, architekt císařského Dvorského stavebního úřadu v Čechách, architekt kostela sv. Mikuláše na Malé Straně a na Staroměstském náměstí v Praze, kláštera sv. Markéty na Břevnově, kláštera sv. Václava v Broumově, kláštera v Lehnickém Poli ve Slezsku, manžel Anny Cecílie Popelové (†1729), se kterou měl šest dětí a Anny Terezie rozené Hendrychová († 1774), se kterou měl jedenáct dětí, žádné z jeho dětí se stavitelství nevěnovalo.

Kilián Ignác přichází na svět jako třetí dítě z manželství Kryštofa Dientzenhofera a Anny Marie, vdově po zednickém mistru Johannu Georgu Aichbaurovi v roce 1689. Pokřtěn je 1. září 1689 v kostele sv. Mikuláše na Malé Straně.

S rodinou žije v domě v dnešní Nosticově ulici 465/3, který otec vyženil a následně přestavěl.

Kilián Ignác studuje jezuitské gymnázium na Malé Straně.

V letech 1703-1711 probíhá první etapa prací na výstavbě vrcholně barokního chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně. Autorství je zde připisováno Kryštofu Dientzenhoferovi.

17. prosince 1703 opat břevnovsko-broumovského kláštera Otmar Zinke uzavírá trhovou smlouvu na koupi panství ve slezském Wahlstattu (dnes Lehnické pole), budoucí místo monumentálního kláštera vybudovaného Kiliánem Ignácem.

30. května 1708 je položen základní kámen přestavby benediktinského kláštera v Praze na Břevnově iniciované opatem Otmarem Zinkem pod vedením stavitele Pavla Ignáce Bayera.

Na přelomu let 1709-1710 Kilián Ignác odchází do ciziny na zkušenou.

V roce 1709 je opatem Zinkem propuštěn Pavel Ignác Bayer z projektu výstavby břevnovského kláštera pro nespokojenost s jeho prací.

V polovině roku 1709 je opatem Zinkem jmenován do plánování a vedení stavby břevnovského kláštera Kryštof Dientzenhofer. Kryštof podle plánů Pavla Ignáce Bayera dostavuje konvent, u prelatury a kostela sv. Markéty ale Kryštof vypracoval plány zcela nové. A podle těchto plánů Kryštof vede celou stavbu. Stavba lodi kostela je dokončena v roce 1712. Věž kostela je dokončena v roce 1715, presbytář roku 1716. Na vnitřní výzdobě kostela se pracuje až do roku 1721. V roce 1721 je dokončena prelatura.

Na podzim 1715 se Kilián Ignác vrací ze zkušené z ciziny, aby již v roce 1716 pomáhal otci na stavbě břevnovského kláštera. Od 11. května 1716 tak sestavuje všechny pracovní výkazy tovaryšů na stavbě kláštera a jménem otce je i podepisuje. Již pod jeho vedením se dokončuje v roce 1721 prelatura kláštera a současně i některé hospodářské budovy.

V letech 1717-1726 je podle projektu Kiliána Ignáce postaven poutní kostel Narození Panny Marie v osadě Nicov u města Plánice na Klatovsku na základě zadání hraběte Adolfa Bernarda z Martinic. Kostel je vysvěcen v roce 1730.

V letech 1717-1720 Kilián Ignác realizuje kompletní přestavbu domu „U červeného pole“ ve Vodičkově ulici 708/35 v Praze.

15. června 1719 je z iniciativy opata Otmara Zinkeho položen základní kámen benediktinského kláštera ve slezském Wahlstattu, dnes Lehnické Pole, který pro břevnovsko-broumovské opatství opat Zinke koupil již 17. prosince 1703. Stavba je podle projektu Kiliána Ignáce zahájena až v roce 1723, kdy biskup ve Wroclavi povoluje zřízení kláštera.

V roce 1719 se Kilián Ignác žení s o deset let mladší Annou Cecílií Popelovou, se kterou žije až do její smrti 8.1.1729. Oddáni jsou v kostele u Sv. Jana na Zábradlí na Starém Městě pražském. Z manželství se narodilo šest dětí – Josef Michael (pokřtěný 1. listopadu 1720), Anna Marie Ludmila (14. září 1721), Františka Meliana (21. prosince 1722), Kilián Jan Nepomuk Rochus (17. srpna 1725, zemřel v prvním roce), Karel Martin (11. listopadu 1726), Barbora Anna Joanna Nepomucena (březen/duben 1728).

V roce 1720 je angažován Kilián Ignác při úpravě jižního traktu budovy jezuitské koleje v Olomouci a pravděpodobně i řešení reprezentativní fasády směrem do náměstí.

V roce 1720 je položen základní kámen kostela sv. Jana Nepomuckého u budoucího kláštera voršilek v Praze na Hradčanech podle projektu Kiliána Ignáce. Kostel je dokončen v roce 1728.

V roce 1721 se pod vedením Kryštofa začíná připravovat nová klášterní budova řádu voršilek v Praze na Hradčanech. Kryštof dokončuje severní část, Kilián Ignác následně jižní část. Klášter byl dokončen v roce 1723.

Počátkem roku 1722 navrhuje Kilián Ignác v rámci stavebního podniku Kryštofa pro benediktinský klášter v Broumově novou mramorovou dlažbu pro klášterní kostel. Práce byly dokončeny v roce 1723.

7. ledna 1722 Kryštof sepisuje vlastní testament. Vedle majetku svým dědicům (manželka, děti a příbuzní) odkazuje dědicům i správu Leuthnerovské fundace, založené Abrahamem Leuthnerem. Majetek, který Kryštof odkazuje, převyšuje sumu 20.000 zl.

V březnu 1722 uzavírá Kryštof smlouvu s řádem kapucínů z Hradčan (Loreta) na rozšíření kaple Narození Páně přístavbou do nádvoří. Přestavbu dokončuje po smrti Kryštofa v červnu 1722 jeho syn Kilián Ignác v roce 1723.

Otec Kiliána Ignáce Kryštof Dietzenhofer umírá 20. června 1722 v Praze ve věku 67 let. Dle jeho testamentu ze 7. ledna 1722 je pohřben do rodinné hrobky v kostele sv. Máří Magdalény v Praze na Malé Straně.

Až do své smrti Kryštof pracuje pro břevnovsko-broumovské benediktiny, kde se po jeho smrti nástupcem stává Kilián Ignác. Ten přebírá i otcovu stavební firmu.

V červnu 1723 povoluje břevnovsko-broumovskému klášteru vratislavský biskup zřízení benediktinského proboštství ve slezském Wahlstattu (dnes Lehnické Pole), kde panství zakoupil opat Otmar Zinke již v roce 1703. Stavba monumentálního kláštera podle projektu Kiliána Ignáce je zahájena v roce 1723. Na stavbu Kilián Ignác osobně dohlíží. V roce 1726 je dokončena část budovy se sálem. 15. srpna 1727 je položen základní kámen nového kostela, který je dokončen a vysvěcen v roce 1731. Stavba kostela je dokončena v roce 1731. Na výstavbě klášterních budov se pracuje do roku 1738, kdy celý areál probošství opat Otmar Zinke 10. srpna 1738 v den svých 74. narozenin osobně světí.

Mezi roky 1723-1738 se Kilián Ignác na základě zadání opata Otmara Zinkeho věnuje výstavbě souboru kostelů na území náležející broumovskému klášteru. Podle jeho plánů a dohledem je postaven v roce 1723  kostel Všech svatých v Heřmánkovicích, v letech 1724-1727 kostel sv. Prokopa v Bezděkově nedaleko Police nad Metují, v letech 1725-1727 stavba sv. Anny ve Vižňově, v roce 1725 přístavba presbytáře u kostela sv. Jana Křtitele v Janovičkách, v letech 1725-1726 kostel sv. Barbory v Otovicích, v letech 1726-1730 kostel sv. Markéty v Šonově, v roce 1729 kostel sv. Václava v Broumově, v letech 1732-1733 kaple P. Marie na Hvězdě u Křinic a v letech 1733-1738 kostel sv. Máří Magdaleny v Božanově. Společně s kostely sv. Jakuba v Ruprechticích, sv. Michaela ve Vernéřovicích, již dříve postavenými kostely podle plánů Kryštofa Dientzenhofera a kostela sv. Martina Jiří v Martínkovicích postaveném podle plánů Martina Allia, tak je vytvořen soubor kostelů dnes zvaný broumovská skupina kostelů.

V roce 1723 Kilián Ignác realizuje přestavbu domu „U zlatého jelena“ čp. 26/3 v Tomášské ulici nedaleko kostela sv. Tomáše. Stavba byla dokončena do roku 1725. Nepotvrzeno je autorství u sousedního domu „U zlatého preclíku“ v Tomášské 22/3 nebo domu v Zámecké ulici čp. 3.

V roce 1724 břevnovský klášter připravuje stavbu kostela v Horních Počaplech u Litoměřic na benediktinském panství. Kostel je podle plánů Kiliána Ignáce dokončen v roce 1726, 24. srpna 1726 je vysvěcen.

V roce 1724 jezuitský řád na Malé Straně v Praze oslovuje Kiliána Ignáce kvůli vypracování projektu přestavby gymnázia na Malé Straně čp. 1. Stavební smlouva je podepsána 16. července 1724. Stavba je dokončena v roce 1726.

V roce 1724 pro řád alžbětinek v Praze na Slupi Kilián Ignác navrhuje novostavbu kláštera s kostelem a nemocnicí. Stavba začíná výstavbou dolní budovy a stájí v roce 1724, základní kámen je položen 8. srpna 1724. V roce 1726 začíná výstavba kláštera, který je vysvěcen v roce 1727. V roce 1728 je zahájena stavba nemocnice.

V roce 1725 Kilián Ignác zpracovává projekt úpravy prostoru před budovou pražské Lorety na Hradčanech, kde jsou na balustrádu umístěny sochy s reliéfy. Práce jsou realizovány v roce 1726.

Kilián Ignác v letech 1725-1728 staví pro svou rodinu v Praze na Smíchově, tehdejším předměstí Malé Strany před Újezdskou bránou patrový letohrádek s freskami Václava Vavřince Reinera a s barokní zahradou sahající až k Vltavě, později zvaný Portheimka. Objekt je koncipován jako drobné, ale velmi reprezentativní sídlo rodiny. Po roce 1824 je letohrádek rozšířen o dvě křídla, v roce 1884 je jižní křídlo ubouráno v souvislosti se stavbou kostela sv. Václava v sousedství.

15. července 1726 je položen základní kámen tzv. Lužického semináře v dnešní ulici U Lužického semináře 90/13, který byl určen pro ubytování hornolužické katolické studenty. Stavbu financuje nadace založená lužickými kněžími bratry Měrcinem a Jurijem Šimonovými. Stavba je podle projektu Kiliána Ignáce postavena v roce 1728.

Okolo roku 1726 Kilián Ignác přestavuje dům „U dvou hrdliček“ v Nosticově ulici 466/5 v Praze pro tesařského mistra Josefa Lefflera.

Po roce 1726 Kilián Ignác přestavuje pro svého bratra Jindřicha dům ve Všehrdově ulici 438/13. Dům je v 19. století přestavěn.

Kapitula břevnovsko-broumovského kláštera schvaluje 12. prosince 1726 návrh opata Otmara Zinkeho na přestavbu broumovského kláštera. Projekt připravuje Kilián Ignác. Stavba je zahájena v roce 1727 a dokončena v roce 1733.

V roce 1727 Kilián Ignác pro klášter benediktinů na Starém Městě u sv. Mikuláše navrhuje a realizuje dostavbu konventu s novostavbou křídla, které spojí starý konvent se zimním refektářem, stavbu dalšího křídla směrem k bráně a dokončení prelatury. Stavba je dokončena v roce 1730.

V roce 1727 Kilián Ignác pro řád křížovníků s červenou hvězdou v Praze posuzuje možnosti výstavby kostela sv. Maří Magdalény v Karlových Varech na místě starého kostela u dnešního Vřídla a navrhuje dva koncepty. Stavba je podle projektu Kiliána Ignáce zahájena až v roce 1733, kdy je 27. dubna položen základní kámen. V roce 1733 je dokončen presbytář a sakristie, v roce 1736 je doklenuta kupole. Některé zdroje uvádí stavbu i po roce 1740.

V roce 1727 Kilián Ignác zpracovává posudek na stav kostela sv. Tomáše na Malé Straně v Praze pro malostranský řád augustiánů, který byl v roce 1723 těžce poškozen úderem blesku. Posudek odevzdává 30. března 1727, již 26. dubna 1727 s ním převor Serafín Meltzer uzavírá smlouvu na opravu kostela. Loď kostela je  vysvěcena 17. června 1729, kostel i s presbytářem až 9. srpna 1731.

V roce 1728 se Kilián Ignác v Praze setkává se svým bratrancem, Justusem Heinrichem, synem Johanna Dientzenhoferem, který přijíždí z Bambergu.

Dne 8. ledna 1729 umírá první žena Kiliána Ignáce, Anna Cecílie Popelová.

Ve stejném roce se Kilián Ignác žení s Annou Terezií roz. Henrychovou. Svědkem na svatbě je hrabě Josef Thun. Z manželství vzešly děti – Marie Josefa Valburga Augustina (pokřtěná 28. srpna 1730), Anna Terezie Ernestina (13. ledna 1732), Jan Nepomuk Godefriedus Mathias (24. února 1733), Marie Elisabeta Monika Ludmila (16. října 1734, zemřela 1745), Kilián Henricus Antonín Václav (pokřtěn 13. července 1736, umírá v květnu 1737), František de Paula Antonín de Padua Ludovicus Venceslaus (srpen 1737), Benno Václav Konstantin František Ferdinand Rubner (9. října 1740, kmotrem byl opat Benno Löbl), Václav Josef Maxmilián Vincenc (26. srpna 1742, zemřel v říjnu 1742), Anna Františka Josefa Otýlie (15. prosince 1743), Jan Baptista Josef Neri Vincenc (1747) a Václav Josef Ignác (1750).

V letech 1729-1732 Kilián Ignác navrhuje přístavbu jezuitské residence v Tuchoměřicích.

V roce 1730 je Kilián Ignác jmenován dvorním stavitelem (Hofbaumeister) u Dvorního stavebního úřadu. Mj. tímto titulem přebírá odpovědnost za majetek podléhající tomuto úřadu, tj. Pražský hrad, oboru v Bubenči (dnešní Stromovka), oboru na Bílé Hoře, pražské zbrojnice a stavby na císařských panstvích Brandýs nad Labem, Poděbrady, Přerov nad Labem, Pardubice a Zbiroh. 

Okolo roku 1730 je podle projektu Kiliána Ignáce zahájena stavba konventu v benediktinském klášteře v Kladrubech z iniciativy opata Josefa Siebera. Stavba je dokončena v roce 1739. Projekt Kiliána Ignáce nahrazuje původní projekt konventu Jana Blažeje Santiniho, který v roce 1723 zemřel.

V letech 1730 Kilián Ignác navrhuje kostel sv. Jana Nepomuckého v Praze na Skalce, postavený pro „Bratrstvo pod ochranou Panny Marie ku cti Jana Nepomuckého“. Bratrstvo mělo 1.100 členů, z toho 500 kněží, 300 žen a 300 mužů - laiků. Členkou bratrstva byla například i císařovna Marie Ludovika Španělská. Základní kámen je položen ještě v témže roce. Samotná stavba kostela je zahájena pravděpodobně v roce 1731, dokončena je pravděpodobně v roce 1738.

V letech 1731-1737 je z prostředků nadace hraběte Petra Strozziho založené v roce 1664 stavěn podle projektu Kiliána Ignáce objekt Invalidovny v Praze Karlíně určený k ubytování a péči o válečné invalidy. V roce 1729 jsou k předložení projektu vyzváni císařskou kanceláří Kilián Ignác Dientzenhofer, tehdy již dvorní stavitel a Antonio Erhardo Martinelli. Hotový projekt Kilián Ignác 18. února 1731 odjíždí představit komisi do Vídně, která jeho projekt doporučuje císaři. Místo bylo vybráno na pozemcích řádů křižovníků s červenou hvězdou za Špitálskou bránou v Karlíně, nebyla vybrána lokalita nad Holešovicemi a za Újezdskou bránou. Z původního záměru a projektu Kiliána Ignáce, kterým by vznikl největší barokní komplex v Čechách, je v letech 1731-1737 nakonec realizována pouhá devítina. U přilehlého vojenského hřbitova, dnes již zrušeného, je v roce 1753 postavena hřbitovní kaple, snad podle plánů Kiliána Ignáce.

V letech 1731-1732 Kilián Ignác jako dvorní stavitel navrhuje pro Dvorní stavební úřad projekt výstavby hřbitovního kostela sv. Petra v okovech v obci Velenka u Nymburka a projekt barokní přestavby gotického kostela sv. Ondřeje ve Starém Kolíně.  

V roce 1732 je zahájena stavba kostela sv. Václava v Rozbělesích v Děčíně podle plánů Kiliána Ignáce na základě zadání Josefa hraběte Thuna na místě původního kostela, který byl stržen. Pro nedostatek prostředků byla stavba dokončena až v roce 1783 podle plánu Kiliána Ignáce upraveného Janem Václavem Koschem.

V roce 1732 jsou položením základů zahájeny práce na výstavbě kostela sv. Mikuláše na Starém městě pro staroměstské benediktiny podle projektu Kiliána Ignáce. Práce jsou dokončeny v roce 1737.

V roce 1732 začíná Dvorní stavební úřad v Praze jednat o opravě Císařského špitálu na Hradčanech, v sousedství kostela sv. Jana Nepomuckého a kláštera voršilek. Císařským dekretem z 20. září 1732 je přestavba špitálu povolena a Kilián Ignác jako dvorní stavitel může zhotovit plány přestavby. Přestavba celé budovy se realizujea v letech 1733-1737.

V letech 1732-1735 Kilián Ignác staví pro staroměstské jezuity z Prahy kostel sv. Františka Xaverského u jejich rezidence v Opařanech.

V roce 1732 Kilián Ignác navrhuje pro voršilky v Kutné Hoře novostavbu kláštera s kostelem, který byl v Kutné Hoře založen v roce 1712 z pražského novoměstského konventu u sv. Voršily. Stavba je zahájena položením základního kamene 3. května 1735. Do roku 1743 jsou podle projektu vystavěny tři křídla budovy kláštera, tj. asi polovina původního projektu, ale bez kostela. Klášterní kostel je přistavěn až v letech 1897-1901 podle plánu prof. Friedricha Ohmanna.

V roce 1733 je položen základní kámen k jezuitskému kostelu sv. Klimenta v Odoleně Vodě u Kralup podle projektu Kiliána Ignáce. V hrubé stavbě je dokončen v roce 1735, vysvěcen je až v roce 1740. Zajímavostí zde je, že půdorysné řešení Kilián Ignác použije později u benediktinského kostela v Božanově na Broumovsku.

V letech 1733-1736 Kilián Ignác navrhuje úpravu průčelí kostela v Tuchoměřicích.

V roce 1733 je dokončena přestavba broumovského kláštera podle projektu Kiliána Ignáce. Stavba je zahájena v roce 1727.

V letech 1733-1739 je postaven poutní kostel P. Marie Bolestné v Dobré Vodě u Českých Budějovic podle projektu Kiliána Ignáce.

V roce 1734 je Kilián Ignác na kratším pobytu v Římě.

V letech 1734-1738 je podle projektu Kiliána Ignáce stavěn kostel sv. Jana Nepomuckého v Nepomuku na zadání hraběte Adolfa Bernarda z Martinic, pro kterého Kilián Ignác navrhoval již kostel v Nicově.

V roce 1735 se Kilián Ignác objevuje jako stavitel spolupodepisující stavební výkazy u stavby kostela sv. Karla Boromejského v Praze na Zderaze v dnešní Resslově ulici v Praze. Stavba je původně zahájena v roce 1730 pod vedením Pavla Ignáce Bayera, který ale v roce 1733 umírá. Stavbu v letech 1735-1738 přebírá Kristián Spannbrucker, se kterým Kilián Ignác spolupracuje a následně v letech 1739-1740 již samostatně po úpravách projektu dokončuje. Kostel je zrušen v roce 1783 v rámci reforem Josefa II. Od roku 1933 je kostel jako chrám svatého Cyrila a Metoděje ve správě České pravoslavné církve.

V roce 1735 Kilián Ignác staví pro jezuity jednopatrový pavilón v zahradě v Praze na Smíchově. Objekt je v roce 1930 zbořen kvůli stavbě vyústění Jiráskova mostu.

V letech 1735-1736 je dle projektu Kiliána Ignáce přestavován starý Sartoriův konvent v klášteře na Břevnově, kde je zřízeno infirmarium s kaplí.

V letech 1737-1739 je realizována barokní přestavba kostela sv. Apolináře v Sadské podle projektu Kilián Ignáce.

V roce 1737 je Kilián Ignác jmenován vrchním pevnostním stavitelem s platností od 30. března 1737. Tato funkce je spojena s dohledem nad stavbou pražského, ale i chebského opevnění. S nástupem do této vrchní funkce se po Kiliánovi uvolňuje místo pražského pevnostního stavitele, které je svěřeno Antonínovi Spannbruckerovi.

V roce 1737 Kilián Ignác navrhuje pro Františka Michaela hraběte z Martinic, syna Adolfa Bernarda hraběte z Martinic a majitele panství Prunéřov, kostel sv. Petra a Pavla v Březně u Chomutova. Stavba je zahájena pod vedením stavitele Jana Kryštofa Kosche z Kadaně v roce 1737 a s několika přestávkami ukončena v roce 1766.

V letech 1737-1738 je realizován projekt Kiliána Ignáce úpravy klášterní zahrady v klášteře na Břevnově vč. výstavby oranžérie.

V březnu roku 1737 začíná jezuitský řád na Malé Straně jednat s Kiliánem Ignácem o dostavbě věže kostela sv. Mikuláše na Malé Straně. Stavba byla zahájena v létě roku 1737 podle plánů Kiliána Ignáce předložených původně již v roce 1728. V roce 1745 dosahuje výška věže a presbytáře úrovně hlavní římsy profesního domu. V roce 1750 je závěr kostela i věž již tak vysoký, že kvůli obavám ze zřícení  sezvala komise přísežných stavitelů všech tří pražských měst k posouzení stavby od základů. Komise vydává jednohlasné ujištění, že zřícení v žádném případě nehrozí. Kupole, již se zvony, je uzavřena 23. října 1750. Práce jsou dokončeny definitivně roku 1752, rok po smrti Kiliána Ignáce. Chrám je díky své monumentalitě a náročnému architektonickému i uměleckému zpracováním považován za umělecky nejvýznamnější barokní stavbu Prahy.

V roce 1737 se Kilián Ignác stává vrchním fortifikačním stavitelem v Praze.

V letech 1737-1741 probíhá přestavba kostela sv. Kateřiny u kláštera augustiánů v Praze na Novém Městě provedená podle plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera.

V letech 1737-1740 Kilián Ignác navrhuje a staví pro rytíře Josefa Ignáce von Langera Langerův palác (také Pachtův palác) v Celetné ulici v Praze. Stavba je dokončena v roce 1740.

V roce 1738 je dokončena stavba benediktinského kláštera ve slezském Wahlstattu, jehož zřízení bylo iniciováno opatem břevnovsko-broumovského kláštera Otmarem Zinkem. Stavba podle projektu Kiliána Ignáce je zahájena v roce 1723, v roce 1726 je dokončena budova se sálem, v roce 1731 je dokončen kostel. Klášter vysvěcuje v roce 1738 opat Otmar Zinke v den svých 74. narozenin.

Dne 8. září 1738 umírá v Broumově Otmar Zinke, opat břevnovsko-broumovského opatství., iniciátor výstavby benediktinských klášterů na Břevnově, Broumově a Lehnickém Poli nebo tzv. broumovské skupiny kostelů. Patří k nejvýznamnějším opatům řádu v Čechách.

V roce 1739 nový opat břevnovské-broumovského opatství Benno Löbl zadává Kiliánu Ignáci nové zařízení obytných prostor břevnovské prelatury a novou štukovou výzdobu refektáře.

V roce 1740 Kilián Ignác navrhuje novou vstupní bránu do benediktinského kláštera na Břevnově.

V roce 1740 Kilián Ignác jako dvorní stavitel realizuje barokní přestavbu zámeckých interiérů a zahrady na zámku v Brandýse nad Labem.

V roce 1741 je pro břevnovský klášter realizována přestavba bývalé tvrze na Kladně podle projektu Kiliána Ignáce na trojkřídlý patrový zámeček.

V letech 1741-1744 Kilián Ignác navrhuje plány na přestavbu gotického kostela v Hořicích. Panství Hořice připadlo z rozhodnutí Petra Strozziho jím zřízené nadaci pro válečné invalidy, realizující projekt výstavby pražské Invalidovny.

V roce 1743 Kilián Ignác jako dvorní stavitel Pražského hradu připravuje projekt přestavby Španělského sálu, který řeší především jeho havarijní stav. Realizace projektu je pozastavena po pruském vpádu. K vlastní stavbě dochází pod vedením Kiliána Ignáce až v roce 1747. Na úpravě sálu se pracuje ještě v roce 1750, ve stavbě pokračuje od roku 1754 Anselmo Luragho, Kiliánův nástupce ve funkci dvorního stavitele.

V letech 1743-1751 Kilián Ignác navrhuje a staví palác Sylva-Taroucca v Praze na Národní třídě pro knížete Ottavia Piccolominiho, po smrti Kiliána Ignáce v roce 1751 stavbu dokončuje v roce 1752 Anselmo Luragho.

V letech 1743-1744 Kilián Ignác jako dvorní stavitel připravuje plány na přestavbu vyhořelého zámečku na císařském panství Králův Dvůr. Stavbu povoluje František Lotrinský v roce 1744.

V roce 1744 je zahájena stavba kostela sv. Jakuba v Červeném Kostelci u Náchoda, panství knížete Ottavia Piccolominiho, pod vedením stavitele Františka Kermera, snad podle plánů Kiliána Ignáce a na náklad Octavia Piccolominiho. Stavba je dokončena v roce 1754.

V letech 1745-1748 probíhá barokní přestavba kláštera augustiánů v Domažlicích, u severního a západního křídla konventu podle plánů Kiliána Ignáce.

Snad v roce 1745 (nebo 1735) je postavena kaple Navštívení Panny Marie u města Radnice na Rokycansku podle plánů Kiliána Ignáce.

V roce 1746 Kilián Ignác navrhuje přestavbu ambitů v pražské Loretě na Hradčanech. Stavba je zahájena v roce 1747 a dokončena v roce 1751.

V letech 1746-1747 Kilián Ignác navrhuje a staví administrativní budovu a kapli na statku Hrdly.

V lednu 1746 požár poškozuje benediktinský sázavský klášter. Opat Anastazius Schlanczovský poté rozhoduje o rozsáhlé přestavbě kláštera podle projektu Kiliána Ignáce. Zpráva z roku 1753 hovoří o téměř dokončené stavbě.

Dne 17. srpna 1746 je položen základní kámen nového kostela Nanebevzetí Panny Marie v Dolním Ročově při augustiánském klášteru podle projektu Kiliána Ignáce. Původní kostel je těžce poškozen při povodni v roce 1745. Stavba kostela je dokončena v roce 1750, kdy je 4. dubna vysvěcen. V roce 1751 je položen základní kámen nové budovy konventu.

V roce 1747 je zahájena stavba kostela sv. Martina ve Chválenicích u Plzně podle plánů Kiliána Ignáce, který na stavbu dohlíží v letech 1747-1749. Stavba je dokončena v roce 1753.

V roce 1747 (nebo 1748) Kilián Ignác navrhuje projekt na stavbu kostela sv. Petra a Pavla v Kostelci nad Ohří. Stavba je zahájena v roce 1749, vysvěcen je však až v roce 1758.

V roce 1748 Kilián Ignác navrhuje a staví pro opata břevnovského kláštera Benno Löbla zámeček na statku Sloupno.

V letech 1748-1750 Kilián Ignác pro majitelku panství Blatná Marii Aloisii hraběnku Serenyiovou navrhuje kostel sv. Jana Křtitele v Paštikách u Blatné. Ve stejné době patrně zhotovuje plány na přestavbu kostela Proměnění Páně na vrchu Křesovec u Pacelic u Blatné, kde se přestavba realizuje až v roce 1763.

V roce 1750 je zahájena stavba kostela Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Přešticích, které patří klášteru v Kladrubech, podle plánů Kiliána Ignáce. Stavba probíhá v letech 1750-1775. Stavbu až do své smrti vede Kilián Ignác. Stavba kostela je doplněna budovou probošství, původně podle plánů Kiliána Ignáce, ale současná podoba je již jen torzem návrhu.

V roce 1750 Kilián Ignác navrhuje projekt přestavby zámku v Buštěhradě pro Marii Annu Karolinu vévodkyni bavorskou, které projekt v tomto roce posílá do jejího sídla v Mnichově. Práce na přestavbě se rozběhly až v květnu 1751, po smrti Kilián Ignáce jsou dokončeny Anselmo Luraghem v roce 1753. 

V roce 1750 Kilián Ignác navrhuje a staví přístavbu křídla letního refektáře a knihovny v klášteře na Břevnově a zahradní pavilón Vojtěška.

V roce 1750 Kilián Ignác navrhuje a staví pro broumovské opatství benediktinskou rezidenci v Meziměstí u Broumova.

Dne 23. října 1750 je u jezuitského kostela sv. Mikuláše na Malé Straně uzavřena kupole a věž dovedena ke svému vrcholu. Stavba je realizována podle projektu Kiliána Ignáce od roku 1737. V době dokončení věže je však Kilián Ignác již těžce nemocen a na stavbě jej zastupuje  Anselmo Luragho. Kilián Ignác umírá v prosinci 1751 a svou nejmonumentálnější stavbu symbolicky spojenou s otcovým dílem dokončenou nevidí.

V roce 1751 je položen opatem Benno Löblem základní kámen pro kapli sv. Floriána v Kladně dle projektu Kiliána Ignáce. Oba se však dokončení nedožívají, umírají v prosinci 1751. Stavba je dokončena Anselmo Luraghem.

Kilián Ignác Dientzenhofer umírá 18. prosince 1751 v Praze ve věku 62 let.

Kilián Ignác je pohřben do hrobky v kostele sv. Maří Magdalény v Praze na Malé Straně. Po zrušení kostela v roce 1783 byly ostatky Kiliána Ignáce stejně jako jeho otce Kryštofa a dalších členů rodiny vyzvednuty a přeneseny na Malostranský hřbitov, který byl roku 1884 uzavřen a přesné místo pohřbení ztraceno.

Z obou manželství Kiliána Ignáce, tj. s Annou Cecílií Popelovou v letech 1719-1729 a s Annou Terezií rozenou Hendrychovou v letech 1729-1721, vzešlo celkem 13 dětí, které dosáhly dospělosti. Žádné z dětí se již stavitelství nebo architektuře nevěnovalo. Anna Terezie umírá 31. srpna 1774, 23 let po smrti Kiliána Ignáce.

Nástupcem Kiliána Ignáce se stává Anselmo Luragho (9.1.1701-29.11.1765), který byl 27. března 1752 jmenován i dvorním stavitelem.

Děti Kiliána Ignáce 

S Annou Cecílií roz Popelovou
Joseph Michael
Anna Maria Ludmila
Francisca Meliana
Kilian Johann Nepomuk Rochus
Karl Martin
Barbara Anna Joanna Nepomucena


*1.11.1720, Praha - †?, vstoupil do řádu karmelitánů
*14.9.1721, Praha - †?
*21.12.1722, Praha - †?
*17.8.1725, Praha - †1725?
*11.11.1726, Praha - †?, vstoupil do řádu benediktinů
*březen/duben 1728, Praha - †?

s Annou Theresií roz. Hendrych
Maria Josepha Valburga Augustina
Anna Theresie Ernestina
Johann Nepomuk Godefriedus Mathias
Maria Elisabetha Monika Ludmila
Kilian Henricus Anton Wenzel
Franz de Paula Anton de Padua Ludovicus Venceslaus
Benno Wenzel Constantin Franz Ferdinand Rubner
Wenzel Joseph Maxmilian Vincenc
Anna Francesca Josepha Otilie
Johann Baptista Joseph Neri Vincenc
Wenzel Joseph Ignaz


*28.8.1730, Praha - †?
*13.1.1732, Praha - †?
*24.2.1733, Praha - †?
*16.10.1734, Praha - †1745
*13.7.1736, Praha  - †?5.1737
*8.1737, Praha - †?
*9.10.1740, Praha  - †?, kmotr opat Benno Löbl
*26.8.1742, Praha - †10.1742
*15.12.1743, Praha - †?
*1747, Praha - †?
*1750, Praha - †?

Dílo

1716-1721
1717-1720
1720
1720-1722
1720-1728
1721
1722-1726
1723
1723 (po)

1724
1724-1726
1724-1727
1725-1726
1725-1726
1725-1727
1725-1731
1725
1725
1726
1726
1726-1730
1727-1729
1727-1731
1726-1733
1729-1730
1730-1739
1730-1740
1731
1731-1737
1732
1732-1733
1732-1735
1732-1735
1733-1735
1733-1735
1733-1735
1733-1738
1734-1738
1735
1736
1736-1739
1737
1737-1751
1737-1741
1738
1739-1740
1739-1741
1741-1748
1743-1751
1744-1754
1745 (po)
1746-1747
1746-1750
1747 (po)
1747-1752
1748-1749
1748-1749
1750
1751
1750-1753

Břevnovský klášter, Břevnov, konvent s prelaturou
Vila Amerika Nové Město, Karlov, Praha
Dům U červeného pole, Vodičkova 35, Nové Město, Praha
Jezuitská kolej na Nám. Republiky, jižní trakt a průčelí, Olomouc
Kostel sv. Jana Nepomuckého a klášter voršilek, Hradčany, Praha
Poutní kostel Narození Panny Marie, Nicov, Plánice na Klatovsku
Kostel Všech svatých, Heřmánkovice, Broumovsko
Loreta, Hradčany, Praha
Cisterciácké opatství Nanebevzetí Panny Marie, Plasy, dokončení budovy konventu po smrti Jana Blažeje Santiniho
Zrcadlová kaple, Klementinum, Staré Město, Praha
Břevnovský klášter, přestavba zahradního pavilónu Vojtěška, Břevnov, Praha
Kostel sv. Prokopa, Bezděkov nad Metují, Broumovsko
Kostel sv. Barbory, Otovice, Broumovsko
Dům U Zlatého jelena, Tomášská ulice čp. 26, Malá Strana, Praha
Kostel sv. Anny, Vižňov, Broumovsko
Kostel sv. Tomáše, Malá Strana, Praha
Kostel Panny Marie u kláštera alžbětinek Na Slupi, Nové Město, Praha
Vila Portheimka, Smíchov, Praha
Kostel sv. Vojtěcha, Počaply u Terezína
Dům U Dvou hrdliček, Nosticova ul., Malá Strana, Praha
Kostel sv. Markéty, Šonov, Broumovsko
Kostel sv. Václava, Broumov
Benediktinský klášter Lehnické Pole (pruský Wahlstatt), Lehnice, Polsko
Benediktinský klášter Broumov
Kostel sv. Maří Magdaleny, Karlovy Vary
Kostel svatého Jana Nepomuckého na Skalce, Nové Město, Praha
Kostel sv. Karla Boromejského, dnes chrám sv. Cyrila a Metoděje, Nové Město, Praha
Kostel svatého Bartoloměje, Staré Město, Praha
Invalidovna, Karlín, Praha
Benediktinský klášter Kladruby u Stříbra, dokončení budov po smrti Jana Santiniho-Aichela
Kaple Hvězda, Křinice, Broumovsko
Kostel sv. Mikuláše s benediktinským klášterem, Staré Město, Praha
Kostel sv. Františka Xaverského, Opařany
Kostel sv. Klimenta, Odolena Voda
Kostel Panny Marie Bolestné, Dobrá Voda
Kostel svatého Gotharda, Vysoké Chvojno
Kostel sv. Máří Magdaleny, Božanov, Broumovsko
Kostel sv. Jana Nepomuckého, Nepomuk
Klášter voršilek, Kutná Hora
Kostel Nanebevzetí Panny Marie, západní průčelí, Stará Boleslav
Kostel svatého Martina, Holice
Kostel sv. Petra a Pavla, Březno u Chomutova
Kostel sv. Mikuláše, Malá Strana, Praha
Kostel sv. Kateřiny, Nové Město, Praha
Kaple blahoslaveného Podivena, Stará Boleslav
Zámek Kladno, residence benediktinského kláštera na Břevnově, Kladno
Mariánské sousoší, Kladno
Kostel Narození Panny Marie, Hořice
Piccolominiho palác, později palác Sylva-Taroucca, Příkopy, Nové Město, Praha
Kostel sv. Jakuba Většího, Červený Kostelec
Kostel Nanebevzetí Panny Marie a děkanství Přeštice, Přeštice
Zámek Hrdly, residence benediktinského kláštera na Břevnově, Hrdly
Klášterní kostel a konvent augustiánů, Dolní Ročov
Benediktinský klášter na Sázavě
Kostel sv. Martina, Chválenice
Kostel Nanebevzetí Panny Marie, jižní věž, Stará Boleslav 
Kostel sv. Jana Křtitele, Paštiky u Blatné
Kostel svatého Jakuba Staršího, Zápy
Kaple svatého Floriána, Kladno
Fara Zlonice