Praha - Zahrada kláštera Břevnov

Zahrady byly od počátku nedílnou součástí hospodářství benediktinských klášterů. Je samozřejmé, že pozemky byly obdělávány a sloužily k obživě benediktinů také v Břevnově, a to od založení kláštera v 10. století. Písemné zprávy podrobněji popisující situaci na území kláštera ve středověku se nedochovaly. 

Z nemnoha zmínek v dobových listinách vyplývá, že klášterní zahrady se pravděpodobně rozkládaly převážně na jeho jižní a východní straně, v údolní nivě kolem potoka Brusnice, kudy vedla před klášterem stará cesta do Prahy. Klauzurní zahrada obdělávaná mnichy se nacházela v bezprostřední blízkosti klášterních budov.

Podle příkazu Karla IV. o vysazování vinic byly vinice zřízeny i na pozemcích kláštera, pravděpodobně na jižním svahu výšiny na západní straně zahrady, v okolí budovy zvané „mincovna“. Tyto středověké vinice vzhledem k jejich malé výnosnosti záhy zanikly a byly obvykle přeměněny v pole.

Východně od kláštera uzavírala okolní prostor vesnice Břevnov, další zahrady a také chmelnice. Tento stav trval i po zničení kláštera husity v roce 1420, po kterém odešla zdejší komunita do Broumova, a v Břevnově setrvával jen malý počet mnichů. Nepříliš rozsáhlé a nesystematické opravy probíhaly v Břevnově ve druhé polovině 15. století a také ve století následujícím, zejména za opata Matěje z Tachova a po bitvě na Bílé Hoře. 

Až ve druhé polovině 17. století, za opata Tomáše Sartoria, měly snahy o obnovu klášterního života v Břevnově větší rozsah a úspěch. Byly také zahájeny opravy poškozených budov a novostavba konventu (tzv. Sartoriův konvent, nynější hotel Adalbert). 

Dnešní podoba kláštera odpovídá vcelku, nikoli však v detailech, stavu po barokní přestavbě, provedené za opata Otmara Zinka v letech 1701/1708–1721 pod postupným vedením Pavla Ignáce Bayera (1701–1708/09), Kryštofa Dientzenhofera (1709–1721/22) a Kiliána Ignáce Dientzenhofera (1716/1722–1751).

Součástí stavby byly rozsáhlé terénní úpravy. Na severní a východní straně kostela byl původně svažitý terén vyrovnán do jediné terasy na úrovni přízemí zahradního pavilonu Vojtěška. Na východní straně kláštera, směrem k vesnici Břevnov byl výškový rozdíl původního a nově nasypaného terénu zajištěn opěrnou zdí. Na této navážkami zvýšené ploše navázaly na novostavbu kostela konvent (klauzura) a prelatura.

Již v závěru stavebních prací v roce 1718 byla na svahu nad budovou nového konventu a prelatury vytyčena a v následujících letech kamennou zdí ohrazena klášterní zahrada se třemi branami do polí. Na západní straně kláštera a v západní části severního svahu (tzv. horní sad) bylo vysázeno 318 nebo 319 stromků, jako základ nově založené zahrady. Zeleninové záhony se v této době nacházely zejména na východní straně kláštera, před rybníkem.

Výslednou podobu získala břevnovská klášterní zahrada v letech 1737 až 1738. Podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera byla celková plocha 12 hektarů rozdělena na několik částí: horní sad – štěpnici, pod ní na terasách [nejvyšší terasa s oranžerií, o té níže] část užitkovou – zelinářskou a bylinářskou. Bez přesnější lokalizace je už roku 1715 zmíněno založení nové vinice, která byla zřejmě v dalších letech rozšiřována. V dolní části zahrady, při klášterních budovách, se rozkládala květinová část, s živými ploty ze stříhaných keřů a se stromovými alejemi. Východně od prelatury, směrem k vesnici Břevnovu, byla zřejmě pěstována zelenina. 

Západní část zahrady mezi Vojtěškou a pozdějším hřbitovem byla ponechána jako lesík, pravděpodobně bez kultivačních zásahů. Podrobnější rekonstrukce původní rostlinné výpravy zahrady není možná; krátce po dokončení této etapy byl klášter včetně zahrady dvakrát poškozen ve válečných letech 1741/42 a 1757. V této době docházelo také ke změnám pojetí zahradní architektury a je možné, že na původní záměr architekta již nebyl brán zřetel.

Po vyhnání benediktinů z Břevnova v roce 1950 došlo k postupné devastaci nejen zahrady, ale i všech objektů v ní. Od padesátých let 20. století probíhala také, v této fázi nezáměrná a neplánovaná, proměna zahrady z hospodářsky užívaného objektu s okrasnou architektonickou kompozicí v rekreační plochu.

Za tohoto stavu byl klášter v roce 1990 vrácen benediktinům. O ponechání větší části zahrady k rekreačním účelům bylo rozhodnuto již záhy po obnově benediktinské komunity; konvent si ponechává pro hospodářské účely pouze menší ohrazenou plochu v jihozápadní části zahrady. V letech 2009–2012 byla provedena první fáze rehabilitace klášterní zahrady. Zahrnovala obnovu horního sadu, opravu části opěrných (opukových a cihlových) a ohradních zdí, kaple Josefky, výstavbu inženýrských sítí, závlahového systému a celkovou rekonstrukci oranžerie.

Břevnovský klášter je jedním z míst, kde mniši usilují o pokračování tradice života vedeného Řeholí svatého Benedikta.

Klášter během komunistické éry značně zchátral. Obnovené benediktinské komunitě se za pomoci státu i zahraničních klášterů podařilo klášterní budovy opravit a důstojně oslavit 1000 let trvání kláštera v roce 1993 – břevnovské opatství bylo při příležitosti svého milénia papežem Janem Pavlem II. obdařeno čestným titulem »arciopatství«. Jan Pavel II. klášter osobně navštívil 25. a 26. dubna 1997, v roce milénia mučednické smrti sv. Vojtěcha.

V roce 1999, po smrti Anastáze Opaska, stanul v čele kláštera jako převor-administrátor Prokop Siostrzonek. Po roce 1990 došlo také k opětovnému propojení Břevnova a Broumova – broumovský klášter je nyní spravován (administrován) představeným kláštera břevnovského. Dosavadní převor-administrátor Petr Prokop Siostrzonek byl dne 21.11.2017 zvolen břevnovským arciopatem.

Zahrada je volně přístupná návštěvníkům areálu benediktinského kláštera na Břevnově.

Pro návštěvníky je zpřístupněna barokní bazilika sv. Markéty, románská krypta z 11. století a barokní prelatura s Tereziánským sálem. Prohlídková trasa trvá přibližně 90 minut; výchozím místem je infocentrum v Klášterní sýpce.

Prohlídky kláštera: so 10.00, 14.00, 16.00 a ne 11.00, 14.00, 16.00 (duben–říjen) a so 10.00, 14.00 a ne 11.00, 14.00 (listopad–březen); klášterní zahrada otevřená denně 6.45–20.00. Ve všední dny se prohlídky kláštera konají jen pro předem objednané zájemce mezi 10.00 až 16.00.

Klášterní fortna / infocentrum:
tel.: 220 406 111, e-mail: klaster@brevnov.cz, www.brevnov.cz
po–pá 8.30–17.30
so, ne 9.00–16.00

Zahrada je volně přístupná návštěvníkům areálu benediktinského kláštera na Břevnově.