Litzendorf - Kostel sv. Václava

Na místě dnešního kostela stály pravděpodobně dvě starší sakrální stavby. Jejich pozůstatky byly objeveny při stavebních pracích v roce 1972. Kaple je písemně doložena již roku 1402, její zasvěcení sv. Václavovi bylo potvrzeno v roce 1406 při založení samostatné farnosti bamberským biskupem Albertem z Wertheimu.

Podle církevních záznamů měl starší kostel dva vchody a ochoz. Reliéf sv. Václava, dnes umístěný na radnici, mohl pocházet právě z této stavby. O existenci věžních hodin svědčí faktura z roku 1608.

Z původního středověkého kostela se dochovala především pozdně gotická věž z roku 1467, která byla při barokní přestavbě zachována a začleněna do nového architektonického celku.

Koncem 17. století se starší kostel nacházel ve špatném stavebním stavu. Johann Dientzenhofer jej za účasti představitelů farnosti a obce prohlédl roku 1713 a dospěl k závěru, že oprava již není účelná. Přípravy na novostavbu začaly ještě téhož roku.

Stavební kámen se těžil v lomu u Stammbergu v okolí obce. Mohutné kvádry žlutavého železitého pískovce dopravovali na staveniště místní zemědělci, kteří za každý přivezený kvádr dostávali odměnu jednoho feniku. Farnost se zavázala zajistit také část stavebního materiálu a potřebné nářadí. Poskytla například dřevo na lešení, prkna, lana, kolečka a pracovní nástroje. Dřevo pocházelo z lesa Hauptsmoor a ze Stammbergu.

Nový kostel vysvětil pomocný biskup Johannes Werner dne 18. září 1718. V době vysvěcení byl interiér ještě poměrně strohý, pouze omítnutý a obílený. Jeho vysvěcení připomínalo dvanáct konsekračních křížů. Nad hlavním vstupem byl umístěn erb knížete-biskupa Franze von Schönborna. Hlavní a dva boční oltáře byly instalovány v letech 1720–1723, další vybavování kostela pak pokračovalo i v následujících letech.

Významnou součástí dokončování výzdoby byly dva kamenné reliéfy na jižní fasádě, reliéf s námětem Krista na Olivetské hoře z roku 1723 a reliéf Snesení Krista z kříže z roku 1734.

Smlouva s Johannem Dientzenhoferem byla podle farního pramene uzavřena 8. srpna 1715. Vedle podrobností týkajících se stavby stanovovala také povinnosti farnosti, která měla zajistit lešení, svorky, prkna, lana, trakaře, lopaty a krumpáče.

Základní kámen byl položen v létě 1715. Ještě téhož roku byla vztyčena střešní konstrukce, na jejíž realizaci se podílelo 105 mužů. Starý kostel zůstal po část výstavby zachován, takže se v něm mohly nadále konat bohoslužby.

Zasvěcení kostela sv. Václavu

Zasvěcení kostela v Litzendorfu sv. Václavovi, které je doloženo již u první kaple, svědčí o začlenění stavby kostela do konce 14. století. Volba tohoto patrona se připisuje biskupovi Lamprechtovi z Brna (1374-99), blízkému rádci císaře Karla VI. a kancléři jeho syna Václava. Biskup byl v té době také strýcem faráře v obci Amlingstadt u Bamberga.

Kostel je vystavěn z mohutných kvádrů místního železitého pískovce, jehož zlatavě žlutý odstín výrazně ovlivňuje vnější vzhled stavby. Barokní loď navazuje na starší gotickou část s presbytářem a věží na východní straně.

Východní část kostela tvoří pozdně gotická věž z roku 1467, zachovaná a upravená při barokní přestavbě. Její horní partie je završena vysokou jehlancovou střechou s nárožními věžičkami. Věž představuje výrazný vertikální prvek celého architektonického souboru.

Na západní straně se uplatňuje nové barokní průčelí s volutovým štítem, završeným trojicí soch světců. Střední část zdůrazňuje architektonicky členěné okno a plastická výzdoba. Monumentální hmota zdiva zde kontrastuje s bohatě modelovanými kamennými články a sochařskými prvky.

Zvláštní pozornost si zaslouží jižní podélná stěna obrácená směrem k obci. Dientzenhofer ji pojal jako reprezentativní pohledovou fasádu, což je u kostelní stavby tohoto typu poměrně neobvyklé. Její střední část zvýrazňuje mohutná architektonická nika s portálem a sochařskou výzdobou. Po stranách ji doplňují dvě plastická pole s reliéfy, která spoluvytvářejí výraznou pohledovou osu.

Na jižní fasádě jsou umístěny dva kamenné reliéfy od sochaře Leonharda Gollwitzera. Starší, z roku 1723, zachycuje Krista na Olivetské hoře. Námět reliéfu z roku 1734 je v pramenech vykládán rozdílně – uvádí se Snesení Krista z kříže, ale také Zmrtvýchvstání.

Nad hlavním vstupem se nachází socha sv. Václava, patrona kostela. V nikách jižní fasády jsou umístěny sochy světců sv. Šebestiána a sv. Wolfganga. Sochařská výzdoba doplňuje také volutový štít a další architektonické partie stavby.

Interiér tvoří trojtraktově členěná loď se třemi poli křížových kleneb. Stěny člení sdružené pilastry s výraznými hlavicemi. Užší, odsazený presbytář se nachází v prostoru starší gotické věže. Barokní klenební řešení navazuje na starší konstrukce a respektuje dochované středověké zdivo.

Součástí širšího areálu je historická kostnice při jihovýchodním nároží někdejšího hřbitova, kterou v letech 1735–1736 postavil stavitel Simon Weber ze Staffelsteinu. Objekt s výrazně zvlněnou břidlicovou střechou dnes slouží jako památník obětem světových válek. Dvě hlavice s motivem lebek a základní kámen od Leonharda Gollwitzera s nápisem „je určeno všem lidem zemřít“ připomínají pomíjivost pozemského života.

Severně od kostela se táhne výrazně rozšířený hřbitov obklopený parkem.

Při vysvěcení v roce 1718 byl interiér pouze omítnutý a opatřený dvanácti malovanými konsekračními kříži. Zamýšlená bohatší štuková výzdoba nebyla v celé lodi z finančních důvodů realizována v plném rozsahu. Zachovaly se především štukové hlavice pilastrů a dekorativní ornamentální pásy a mřížkování v prostoru vítězného oblouku.

Vnitřní výzdoba se proto opírá především o architektonické členění, částečně provedené štukové prvky, oltářní obrazy, sochařskou výzdobu a řezbářské práce. Významnou součástí výzdobného programu jsou malířská díla na hlavním oltáři. Zobrazují výjevy ze života sv. Václava a tematicky navazují na zasvěcení kostela.

Střídmost architektonického řešení interiéru umožňuje vyniknout monumentálním oltářům a jejich bohaté sochařské a malířské výzdobě.

Vnitřní zařízení kostela představuje významný celek franckého barokního řezbářství a sochařství.

Na výzdobě a vybavení kostela se podíleli sochař a řezbář Leonhard Gollwitzer a bambergský truhlář Franz Jörg. Malířské a pozlacovačské práce jsou připisovány bambergskému malíři Müllerovi. Hlavní oltář a dva boční oltáře byly instalovány v letech 1720–1723.

Dominantou presbytáře je hlavní oltář, jehož architektura, řezbářská výzdoba a figurální složka vytvářejí výrazný barokní celek. Oltářní obrazový program je věnován sv. Václavovi a jeho životu. Sochařská výzdoba zahrnuje postavy světců a andělské figury, které doplňují architektonickou kompozici retáblu.

Po stranách hlavního oltáře jsou umístěny dva boční oltáře. Jejich architektura a výzdoba odpovídají celkovému charakteru hlavního oltáře, přičemž bohatě řezbované ornamentální prvky, sochy a malířská plátna vytvářejí působivý kontrast k bíle omítnutému prostoru lodi.

K dalšímu vybavení patří kazatelna, sochařská výzdoba a bohatě řezbářsky zpracované a zlacené oltářní architektury.

Křtitelnice, zhotovená Leonhardem Gollwitzerem roku 1734, se nachází před levým bočním oltářem.

Kostel sv. Václava nadále slouží jako farní kostel v Litzendorfu. Společně s farou, neobarokní budovou z let 1897–1898, a bývalou školní budovou z roku 1841, dnes využívanou jako radnice, tvoří výrazný architektonický soubor na severovýchodním okraji obce. Díky poloze na vyvýšeném terénu se uplatňuje také v panoramatu okolní krajiny.

Kostel je využíván k pravidelným bohoslužbám i kulturním akcím. Je známý mimořádně dobrou akustikou, díky níž se zde od roku 1975 konají koncerty klasické hudby za účasti hudebníků z Bamberger Symphoniker a dalších interpretů.

V roce 2025 byla dokončena příprava a zajištěno financování obnovy varhan. Při jejich demontáži se však ukázalo, že západní štít kostela se vyklání směrem ven a odděluje se od konstrukce krovu. Zjištěná porucha si vyžádala další zásah. Farnost současně upozornila na přetrvávající problémy v oblasti věže a půdního prostoru, jejichž řešení zůstává předmětem další péče.

Péče o kostel tak zůstává aktuálním úkolem. Jejím cílem je zachovat stavbu nejen jako významnou památku franckého baroka, ale také jako živé duchovní a kulturní centrum obce.

Kostel je otevřen denně od 8:00 do 17:00. Prohlídky kostela a města s průvodcem jsou k dispozici na vyžádání v Turistické informační kanceláři Franckého Toskánska, tel. +49 9505 8064106.